Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla



Zkratka:
  • WP:PL

Odstranění portálu[editovat | editovat zdroj]

Zdravím! Rád bych navrhl odstranění portálu wikipedie, konkrétně Portál:Hvězdná brána. A jeho celé přeřazení pod Portál:Televize. Jaký je postup? Co bych pro to měl udělat? --Tayari (diskuse) 7. 12. 2017, 15:17 (CET)

@Tayari: Zdravím též, je možné založit diskuzi o smazání. Bylo by možná také vhodné zeptat se na názor autora portálu, případně ho o diskuzi o smazání informovat. --Pavel Krupička (diskuse) 7. 12. 2017, 15:25 (CET)
Případně také posledního udržovatele/většího přispěvatele portálu, nejen autora. A ideálně napsat i na diskusní stránku portálu, aby si toho všimli případní čtenáři/návštěvníci/zájemci o problematiku portálu. --Dvorapa (diskuse) 7. 12. 2017, 20:34 (CET)
Asi nerozumím tomu záměru přeřadit ho pod jiný portál. Máme něco takového jako subportály? Nebo by mělo jít jenom o archivaci? --Bazi (diskuse) 7. 12. 2017, 22:27 (CET)
No, převedl bych stránky z portálu 1 na portál 2, úpravou šablony {{Portál}}. A samotnou stránku portálu, vč. podstránek bych kompletně smazal. --Tayari (diskuse) 8. 12. 2017, 15:02 (CET)
Ach tak. Čili podle postupů doporučených kolegy výše. --Bazi (diskuse) 8. 12. 2017, 15:27 (CET)

Ne že by toho portálu (poslední editace stará přes čtyři roky) byla nějaká zvláštní škoda, ale na druhé straně také ničemu nepřekáží; portály mají poněkud jinou funkci než články nebo kategorie. Podle mě by klidně mohly oba portály existovat vedle sebe, stejně jako může být na české wikipedii zároveň Portál:Balkán]] i Portál:Srbsko.--Hnetubud (diskuse) 9. 12. 2017, 23:36 (CET)

Názvy článků kurzívou[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda by panoval konsensus na tom, aby se názvy článků, které se dle pravidel píší v textu kurzívou (názvy um. děl atd), zobrazovaly kurzívou i v názvu dotyčného článku (tedy v nadpisech stránek).

Navrhoval jsem již letos pod návrhovou lípou zde, kde myslím nebyly zásadní námitky, řešily se víceméně technické otázky. Zda tedy stačí říci, ano, nadpisy kurzívou chceme, ale je potřeba někde dořešit technické řešení a podrobnosti implementace.

K oživení otázky mě vede také situace u Nejlepších článků, kde se diskutovaná kurzíva objevila v nadpisu článku Chansons de geste, ale v nesporných případech Tosca a 95 tezí už ne. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 12. 2017, 16:16 (CET)

U názvů uměleckých děl je mi to vcelku jedno, nechám to na ostatních. Výrazně pro kurzívu jsem však v případě, kdy článek je mezinárodním jménem biologického taxonu, pro který kurzívu předepisuje názvoslovný kód. Možná jsou i další případy, kdy nějaká norma kurzívu vyžaduje či doporučuje, pak jsem také jednoznačně pro. Petr Karel (diskuse) 15. 12. 2017, 16:48 (CET)
Použití kurzívy v nadpisech mi přijde divné. Především pro mne, jako pro laika je zbytečné, nic mi nepřináší. Bylo by možné podrobněji rozebrat, proč by se měly nadpisy kurzívou psát? Je na to nějaká norma? Je to někde v Pravidlech českého pravopisu? Pro mne je to spíše výstraha, že článek je nedokončený, že bude teprve upravován do regulérní podoby a že tedy vlastně nemá smysl ho číst, protože bude ještě změněn. Kdyby se hlasovalo, budu určitě hlasovat proti kurzívě v nadpisech. --Leotard (diskuse) 16. 12. 2017, 10:37 (CET)
To je nedorozumění. Kurzíva může mít smysl, když upozorňuje, že jde např. o cizojazyčný název, o název knihy, obrazu atd. Jak napsal kolegy, pro (latinský) biologický taxon je to výslovně předepsáno. Není to ovšem otázka pravopisná, takže v Pravidlech bych to nehledal. V názvu se nehodí označení uvozovkami, což má podobný význam. Kurzíva rozhodně neznamená, že by článek byl nehotový. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 16. 12. 2017, 12:44 (CET)
@Leotard: Přitakávám k p. Sokolovi. Např. v zoologické nomenklatuře je výslovně celosvětově předepsáno, že jakýkoli taxon od generis níže musí být vyznačen kurzivou; u rostlin dokonce všechny taxony. OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 07:03 (CET)
Podporuji. --Harold (diskuse) 16. 12. 2017, 13:40 (CET)
Podporuji a obecně jsem to tak již prováděl. OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 07:03 (CET)
Jsem profesí elektrotechnik. Přesto si občas přečtu články o knihách, filmech, obrazech. Lituji, ale když uvidím nadpis kurzívou, netuším, co to má signalizovat. Pro mne je to chyba. Protože encyklopedie je pro veřejnost, měla by být maximálně srozumitelná a intuitivní. Tajná znamení, jakým je kurzíva v nadpisu by měla být minimalizována. Ale nevadí mi, pokud příznivci kurzívy zpracují, navrhnou a dají regulérně odhlasovat změnu pravidel Wikipedie, kde bude zřetelně zakotveno, že některé články mají nadpis kurzívou.--Leotard (diskuse) 17. 12. 2017, 09:04 (CET)
Tajné znamení kliky to opravdu není: že něco neznáte, neznamená, že se to nepoužívá. Doplnění WP:Název článku o odstaveček (např. dle vzoru en:) by bylo rozhodně potřebné. O změnách pravidel se ale nehlasuje, změny se tvoří konsensuálně. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 12:44 (CET)
Na tom není nic tajného. Některé věci se píší verzálkami. Takže se tak píšou i v nadpisech článků. Jiné věci se píšou s horním či dolním indexem. Takže se tak píšou i v nadpisech článků. Některé věci se píšou s kurzívou. Proč by se v nadpisu měly psát jinak? (A proč by k tomu mělo být potřeba speciální pravidlo?) --Mormegil 17. 12. 2017, 13:30 (CET)
To speciální pravidlo by bylo vhodné jako potvrzení komunitního konsenzu (tak jako ve všech ostatních případech jakýchkoli pravidel na Wikipedii). Tedy nemusí být speciální, stačí ho včlenit do příslušného pravidla. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 14:46 (CET)
@Leotard: Není mi jasná podstata toho, co Vám vadí. Slovníky a encyklopedie běžně používají rozlišování písmem, značky a zkratky, které člověk může při jednorázovém použití ignorovat, ale pro pravidelného uživatele mají přidanou hodnotu. Čemu ta kursiva vadí, zvlášť když se tato „tajná znamení“ stejně objevují v textu a to včetně první věty? --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2017, 09:52 (CET)
Prosím objasnit, v čem spočívá přidaná hodnota použití kurzívy právě v nadpisu. V těle článku kurzíva nevadí. V elektrotechnických textech se běžně používá zvýraznění kurzívou třeba pro málo užívané pojmy, nebo originální pojmy v cizích jazycích, které jsou v dalším textu přeloženy nebo vysvětleny. Takové použití kurzívy je na zvážení autora textu. Já ho považuji za účelné, umožňuje mi to plynulejší čtení, než uvozovky, poznámky pod čarou a podobné. Za sebe mohu jedině zopakovat, že v použití kurzívy v nadpisu žádnou přidanou hodnotu nevidím. Pro mne je to jen jakási okrasa, kterou se chtěl autor pochlubit. --Leotard (diskuse) 19. 12. 2017, 09:05 (CET)
Funkce (přidaná hodnota) kurzívy není okrasná, ale rozlišovací. Podobně jako např. zmiňované uvozovky. Z názvu článku (pro pokročilého čtenáře) je pak patrné, že se nejedná o obecný název (život svatého Václava, sen svaté Luitgardy), ale o název díla (Život svatého Václava, Sen svaté Luitgardy). Někdy tuto úlohu plní rozlišovač, ale je proti pravidlům a zvyklostem jej používat jen z tohoto důvodu, když jiný článek téhož jména není. Vědecké názvy v biologii se všude píší kurzívou i v nadpisech (viz kterýkoli atlas rostlin ap.), proč to tak nemít i na Wikipedii? Zvýrazňování kurzívou se dá (v souladu s Typo radami) rozdělit na dvě kategorie: autor chce něco vyznačit a obvyklé definované případy – pro použití kurzívy v nadpisech pochopitelně platí jen to druhé. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 10:34 (CET)
Jestliže existuje takto zřetelně vyjádřený názor (který nesdílím), proč není možné ho zapracovat do pravidel? Do doby jasné a srozumitelné kodifikace budu dále považovat kurzívu v nadpisech za chybu, v lepším případě nežádoucí okrasu. Přepisovat nadpisy pochopitelně nebudu, moje pole působnosti jsou přece jen spíše ta elektrotechnika nebo staré náklaďáky.--Leotard (diskuse) 19. 12. 2017, 12:13 (CET)
Možné to je, dosud to ale dobře fungovalo jako řada dalších věcí i bez oficiální kodifikace. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)
Myslím, že především by chtělo do pravidla pravopisného (nebo nápovědy typografické) vypsat ty případy, kdy se kurzíva má používat v textu (tedy kromě obecného zvýraznění podle uvážení autora), a to na základě široce rozšířených a zdroji podpořených zvyklostí v odborné/vědecké literatuře. Totiž v některých oborech se obvykle kurzívou zvýrazňuje něco, co v jiných oborech ne. Tedy si řekněme, že v těch a těch oborech jsou zvyklosti takové a takové.
Pak na základě toho můžeme teprve činit úvahy o tom, co se hodí či nehodí psát kurzívou i v názvech článků. Tam by se to mělo omezit pouze na ty skutečně jednoznačné a bezpochybné případy, mezi které patří třeba názvy děl nebo taxony, ale už ne nutně další případy (např. v jazykovědné literatuře se často vyznačuje kurzívou jakékoli slovo rozebírané, v matematice zas označení nějakých proměnných nebo funkcí nebo čeho [nejsem si jist], takže ať se úzce oborové zvyklosti neroztahují na Wikipedii i do jiných oborů, kde v reálném světě neplatí). --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 14:46 (CET)
Vypsáno je to na Wikipedie:Typografické rady#Zvýrazňování, ale asi by to byla příležitost doplnit (nejsou tam ty taxomy) a případně upřesnit dle zdejšího úzu. Nepřišlo mi, že by kurzíva bývala předmětem sporu a že hraniční případ chansons de geste je spíše výjimkou. Nereguloval bych něco, co regulaci nepotřebuje.
Také bych vynechal úvahy o tom, co se hodí pro nadpis, nechť jsou pravidla jednoduchá a stejná pro text i nadpisy. Za mě by stačilo se řídit principem, že kurzívou se vyznačuje název článku, který se shoduje s textem v úvodu článku, který se vyznačuje tučnou kurzívou. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2017, 09:52 (CET)
Souhlasím a podporuji. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 12. 2017, 10:47 (CET)
Vypsáno je to právě nedostatečně, jak ukazuje případ chansons de geste. A pokud by se případy sporné v textu měly vtahovat dokonce i do formátování nadpisů, bude z toho víc škody než užitku. Každopádně platí, že ne všechna kurzíva z textu patří i do nadpisů. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2017, 12:38 (CET)
Nemyslím si, že by pravidlo mělo řešit otázku, zda je chansons de geste název nebo žánr literárního díla. Ano, uplatňování v nadpisech by mělo být důsledné a tedy jen nesporné případy. S posledním také souhlasím, mělo by se to vztahovat jen na definované případy, ve kterých se již ve stávajícím úzu takto vyznačují tučnou kurzívou. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)
Samozřejmě že pravidlo nemá řešit jmenovitě každý jednotlivý případ. Má ale jasně vymezit oblast případů, na které se má vztahovat a na které nikoli (případně ještě může ponechat nějaký prostor k pouhému úsudku a libovůli wikipedistů, je-li to možné a vhodné). Ten náš hraniční případ je komplikovaný tím, že ho kdosi považuje za název díla (mylně), kdosi za cizí termín (trefněji), tedy v pravidle máme mít uvedeno, zda všechny názvy děl (literárních či jiných?) patří psát kurzívou (to tam už je) a zda všechny cizí termíny patří psát kurzívou (to tam právě není), anebo zda třeba jakákoli cizí slova či sousloví patří psát kurzívou, nebo zda jen slova z některých jazyků patří psát kurzívou, zda jen termíny z některých oborů patří psát kurzívou, zda jen ty vybrané termíny v článcích z těchto oborů patří psát kurzívou (zatímco v článcích z jiných oborů nikoli) atd. A je třeba si říct, že mimo opravdu jasně definované oblasti podle úzu odpovídajícího i reálnému světu je samozřejmě možné v přiměřené míře používat kurzívu ke zvýrazňování dalších částí textu podle vlastního uvážení (v závislosti na tématu, úpravě atd., třeba poznámky se zdroji dat k tabulkám a grafům), což je druh zvýraznění, který je přípustný pro texty článků, nepromítne se však do názvů článků. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2017, 16:12 (CET)
Můžeme mít pravidlo takto teoreticky pitvající všechny případy, ale stále nevidím ten reálný problém, který by se tím řešil. Pochopitelně v textu je možné použít rozlišení kurzívou třeba pro cizí slovo v etymologii nebo pro související termín, který se definuje pro další použití v článku (tam už bez kurzívy). To ale nejsou případy, které by se týkaly názvu článku. Toho by se měly týkat jen případy, kde se používá bez ohledu na kontext, tedy uvedené v Typo radách a evidentně i ty biologické názvy, které mají jasnou oporu v obecném úzu. V ostatních případech, které takovou oporu nemají, by se měly uvádět bez kurzívy. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2017, 12:32 (CET)

Jak již řečeno, použití kurzívy v nadpisu, který je zároveň latinským názvem biologického objektu, má své opodstatnění a já jej podporuji. U těchto článků je používání kurzívy v textu velmi zmatené (v české wiki), často je použita zcela opačně, tj. binom je napsán stojatě a autorizace je napsána kurzívou. U článků pojednávajících o uměleckém díle je situace složitější. Která díla takto v názvu odlišovat? Všechna? I například architekturu? Nejsem pro. --Juniperbushman (diskuse) 19. 12. 2017, 10:27 (CET)

Podle mého je třeba veškerou grafiku vč. kurzívy či tučnosti nepodporovat. Většinou to nic nevysvětluje, neodlišuje, naopak se to na různých stránkách různí. Navíc je kurzíva podle mého signálem okrajové poznámky, glosy. Není to zvýraznění, ale jen a leda odlišení kousku věty. Když pominu, že se tato malicherná komunikační pomůca stala snad až symbolem pochopení kontextu či relací. MONUDET (diskuse) 19. 12. 2017, 11:24 (CET)
Obecně nemám nic proti, ale je potřeba diskutovat oblast od oblasti. K latinským biologickým taxonům kurzíva patří. Jestli něco na české Wikipedii chybí, pak právě to. V tomto případě jsem pro. U názvu uměleckého díla to však může být zavádějící. Může to indikovat, že sám autor své dílo pojmenoval s kurzívou, že kurzíva je součástí uměleckého jména onoho uměleckého díla. Což třeba není a pak je to bohužel matoucí. V tomto případě jsem proti. --Dvorapa (diskuse) 19. 12. 2017, 12:11 (CET)
To mi přijde dosti krkolomné a ještě jsem se s tím nesetkal. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)
Na otázku která díla označovat je zřejmá odpověď, že ne vše, co lze označit jako umělecké dílo (architektura), ale jen to, co je takovým dílem ve své podstatě, tedy jeho jedinou či převažující funkcí je ta umělecká. Ve výtvarném umění se tomu říká volné umění (v protikladu k užitému). Nepřijde mi, že by s tím byl doposud problém, ale určitě ať se kurzíva v nadpisech omezí jen na nesporné případy. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)

Myslím si, že by nebylo na škodu kouknout, jak to mají jinde. OJJ, Diskuse 20. 12. 2017, 19:51 (CET)

Možná kouknout rovnou na en:WP:ITALICTITLE. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2017, 20:11 (CET)

Přidám se se svým názorem, byť uznávám, že možná trochu pozdě. Mě se nadpisy článků kurzívou příliš nelíbí. Použití kurzívy chápu jako něco zvýraznit. U názvů knih, filmů, apod. mi dává smysl používat kurzívu v textu, aby se zvýraznilo, kde název díla začíná a kde končí. Což v případě nadpisu článku není potřeba, protože tam je to jasné. To samé latinské názvy - uznávám, že v biolologii se to třeba používá, ale tady jsme v encyklopedii. Tím nechci říct, že by se kurzíva u latinských názvů neměla používat, ale pro mě jako nebiologa nedává příliš smysl to používat jenom u latinských názvů a nedává mi smysl nadpis v kurzívě. V názvu článku, který nese latinské biologické jméno je to podle mě zbytečné, protože jednak podle mě většina lidí odhadne, že se nejedná o české slovo a v textu článku je pak vysvětleno o co jde. Když si představím wikipedii jako jednu knihu a názvy článků jako názvy jednotlivých kapitol, tak pokud nejsem v odborník v dané oblasti a nevím nic o jejich zvyklostech, tak nerozumím tomu, proč jsou některé názvy článků kurzívou. A wikipedie je spíš pro běžné čtenáře neodborníky, než pro odborníky. A nabídnu ještě jeden pohled - nadpis/název článku je prostě název článku pojednávající o nějakém tématu a je shodou okolností název článku stejný,jako název díla, o kterém pojednává, takže se nechá aplikovat i pohled, že Název článku není to samé jako název díla. Potom tady jsou ještě rozcestníky - u latinských názvů taxonů to asi nehrozí, ale může nastat situace, že nějaké téma je v několika případech název díla - byly by tu pak dva samostatné rozcestníky, jeden který by obsahoval seznam, které nejsou názvy děl (a jeho nadpis by pak nebyl kurzívou) a druhý, který by obsahoval seznam uměleckých děl (a jeho nadpis by pak byl kurzívou)? --Standazx (diskuse) 10. 1. 2018, 20:14 (CET)

Když se na většinu písem na monitoru i v tisku podíváme, poznáme, že kurzíva je obvykle méně "černá", v ploše je subtilnější. Také historicky se většinou nepoužívala ke zvýraznění, ale především k jaksi neutrálnímu odlišení, případně vyznačení poznámek či glos v běžícím hlavním stojatém textu. Navíc při přenosu např. poznámkovým blokem i nástroji pro editaci webů apod. zmizí. Může to být šikovná pomůcka, ale spíše ozdůbka. Do nadpisu se moc nehodí, ale někomu to může pomáhat v rychlejší orientaci. Pokud ale má nějaký názvoslovný význam, ať je to odlišeno spíše pod nadpisem v úvodu textu, zdá se mi. MONUDET (diskuse) 10. 1. 2018, 21:31 (CET)
Z návrhu nic takového pro rozcestníky neplyne, ty by zůstaly jak jsou, kurzívou se uvádějí jen jednotlivé významy v rozcestníku. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2018, 22:22 (CET)

Smysl navboxů o 1 položce[editovat | editovat zdroj]

Navboxy jsou šablony pro vzájemné prolinkování přesně definované skupiny článků. Uniká mi tedy smysl předčasně založených navboxů o jediné položce {{Předsedové ANO 2011}}{{Předsedové SPD}}. Dalším atributem je zbytečné prodlužování hesla (Rozmýšlejte třikrát, než zavedete novou navigační šablonu!). IMO navbox o 1 článku neplní svou funkci a navboxem není. Nyní jsem objevil dva příklady, nevím, jestli se jedná o konečný počet. Takže, před ev. DOSem, má smysl zakládat „navigační šablony“ o 1 položce? --Kacir 15. 12. 2017, 23:21 (CET)

Dle mého názoru nemá. --Silesianus (diskuse) 16. 12. 2017, 00:20 (CET)
Smysl to jistě má jako upozornění, že se jedná o strany jednoho muže – a do neutrální encyklopedie to tedy nepatří. Ale co se zeptat autora Zoner60? --Matěj Orlický (diskuse) 16. 12. 2017, 07:18 (CET)
Kdykoliv to můžem označit šablonou {{TfD}} --Tayari (diskuse) 16. 12. 2017, 08:53 (CET)
Zcela jistě to smysl nemá. --Mario7 (diskuse) 16. 12. 2017, 13:05 (CET)
Navigační šablona má navigovat na blízce související články. Pokud má jen jednu položku, nenaviguje a ztrácí tedy svůj základní smysl. --Harold (diskuse) 16. 12. 2017, 13:44 (CET)

Vygenerování seznamu[editovat | editovat zdroj]

(Nevím, jestli jsem ve správné sekci, kdyžtak to někam přesuňte) Zdravím! Rád bych poprosil někoho šikovného, zda-li by mi nevytvořil seznam článků z kategorie Kategorie:Hudební alba či libovolné její podkategorie, které neobsahují šablonu {{Seznam skladeb}}. Předem děkuju. --Tayari (diskuse) 16. 12. 2017, 21:40 (CET)

[1] --Marek Koudelka (diskuse) 16. 12. 2017, 21:53 (CET)
Díky Marku. --Tayari (diskuse) 16. 12. 2017, 22:07 (CET)

Nefunční odkazy - oznámení[editovat | editovat zdroj]

Oznamuji wikipedistům, že jsou již nefunkční (bez registrace) všechny odkazy na matriční záznamy pocházejí z toho servru. Prohlížení je bohužel podmíněno regitrací. Pokud je zde oznámení nevhodné - omlouvám se. --Martin wolf (diskuse) 16. 12. 2017, 23:33 (CET)

Díky, ale moc oznámení nepomohlo, když není uvedeno, o jaké stránky se jedná. Můžeš upřesnit? --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 12:45 (CET)
Nejspíš [2]. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2017, 12:50 (CET)
Dík. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 14:31 (CET)

Jedná se o stránky různých osobností jejichž zápisy o narození a úmrtí jsou v matričních knihách, které jsou uloženy v SOA Zámrsk.

Zde namátkou uvádím příklad:

Julius Kocian, Ferdinand z Bubna a Litic a další min. desítky (možná i sta) stránek, které ještě minulý týden normálně fungovaly a zájemce viděl zvolený matriční zápis. Jedná se matriční zápisy o narození a křtu (úmrtí a pohřbu) vložené do referncí.

Předpokládám, že se běžný návštěvník a uživatel Wikipedie nebude chtít registroval Mormonům, kteří tyto stránky provozují. Mohu se i mýlit. Tuto informaci uvádím na vysvětlenou, proč jsou tyto odkazy nefunkční. --Martin wolf (diskuse) 17. 12. 2017, 15:00 (CET)

Podle doporučení by se na stránky vyžadující registraci nemělo odkazovat, takže jak se to před časem tady šířilo skoro jako spam, teď to zase podobně hromadně můžeme odmazávat. A případně označovat informace takto podložené jako neověřené, pokud k nim není jiný zdroj. Nebo je možné to někde najít zpětně ve webových archivech? --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 15:16 (CET)
Matriky ze Zámrsku jsou dostupné na stránkách archivu (http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/matriky/), ale uživatelská přívětivost, např. oproti MZA, je nulová - musí se stáhnout hodně velké zazipované soubory celé matriky s jednotlivými jpgčky, která samozřejmě nejdou odkazovat.
K registraci: je otázka, jestli není na místě změna pravidla, protože stránek vyžadujících nějakou registraci, nebo které jsou dokonce za paywallem, přibývá a jsou mezi nimi i řádné a seriózní zdroje. Knihy taky nejsou většinou někde zdarma a člověk si je musí koupit, nebo alespoň zajít do knihovny, kde ale je volně dostupná bez registrace jen část fondu. Ale to je na jinou diskusi. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 15:43 (CET)
To je myslím dobrý postřeh. Časem se jistě lze nadít, že většina takového obsahu, stejně jako článků v el. periodikách apod., nebude přístupná jen tak. Což bude problém s ověřitelností. Asi nezbyde, než být shovívavější, protože půjde víceméně o stejnou situaci, jako když je např. zdrojem publikace dostupná jen v jedné knihovně v zemi. --Vlout (diskuse) 17. 12. 2017, 15:46 (CET)
Bohužel stránky vyžadující registraci a především úhradu za tuto registraci můžou být na štíru s principem nepropagace. Wikipedie by neměla podporovat prodeje jakýchkoli výrobků ni služeb, tedy ani těch informačních. To pak bude dilema, komu propagaci zprostředkovávat a komu ne. U knihoven třeba aspoň nepropagujeme konkrétní knihovnu, do které si má čtenář zajít a ten zdroj si v ní půjčit. U odkazů na weby toto ale neplatí, odkazuje se zcela konkrétní služba. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 16:24 (CET)
Já snaze o nepropagaci rozumím, ale aby nám nějaké volně dostupné elektronické informační zdroje časem vůbec zbyly. :-) U nás se to zatím příliš nerozmohlo, ale v jiných zemích se, mám pocit, u elektronických periodik nezřídka zavádí nějaká registrace a poplatek, takže volně dostupné je třeba jen běžné zpravodajství či agenturní zprávy. Pokud/Až nám paywall zavedou servery jako Novinky, Idnes, Aktuálně, Lidovky, Ihned, tak nám na refování zbude akorát ČT a iRozhlas, anebo třeba taky Parlamentní listy a Haló noviny... To jsme nicméně úplně odbočili od tématu. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 17:20 (CET)

Wikapedista Bazi má pravdu mimo jiné v tom, že se z těchto odkazů staly rázem odkazy neověřitelné. Dle mého názoru byla tímto zásahem Wikipedie ochuzena. SOA Zámrsk zvolil pro ně příznivý způsob ve zveřejňování matričních zápisů a je použitelný pro více či méně zběhlé osoby v genealogii. Rychlé a jednoduché prohlédnutí zápisu vážícímu se k navštívenému článku zájmové osoby neumožňují. --Martin wolf (diskuse) 17. 12. 2017, 16:52 (CET)

Proto se má odkazovat pomocí citace, tj. která matriční kniha daný záznam obsahuje, kde je uložena apod. + standardní upozornění "Dostupné online". Tím by se předešlo podobným problémům. --Silesianus (diskuse) 17. 12. 2017, 17:08 (CET)

Jen pro informaci, na Familysearch.org odkazuje 425 stránek. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 17:24 (CET)

Wikipedista: Harold - děkuji za seznam, kde je odkaz na stránky použit. Zde již odkaz nefunguje. Pokusím se jej časem odstranit.--Martin wolf (diskuse) 17. 12. 2017, 21:03 (CET)

Doporučení neodkazovat na stránky vyžadující registraci se týká externích odkazů, nikoliv referencí. Ověřitelnost odkazů tedy zavedení registrace nijak neovlivňuje, není nutné zbytečně panikařit či něco zbytečně hromadně mazat. Referencí může být i odkaz na placený obsah či knihu/časopis/článek, které on-line vůbec nejsou.--Jklamo (diskuse) 17. 12. 2017, 21:09 (CET)

Pokažené bubliny?[editovat | editovat zdroj]

V náhledech chybí kus textu.

Asi kvůli nějakým propojením s WikiDaty (odhaduji - netuším) došlo v "bublinách" k nějakému odstranění větší části textu za nějakým znakem (v datumu?, v akad. titulu?). Přitom třeba v prohledávání kategorií, ale i při čtení článků je to obrovsky urychlující pomůcka. MONUDET (diskuse) 17. 12. 2017, 19:37 (CET)

Je to dlouhodobý problém, který by měl vyřešit nový systém, který se nyní testuje. Za českou Wikipedii jsme hlásili již dříve zde: T173640 --Dvorapa (diskuse) 17. 12. 2017, 22:50 (CET)
Díky. Omlouvám se za zdržení. MONUDET (diskuse) 17. 12. 2017, 23:24 (CET)

Arbitrážní výbor - volby[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všichni, zanedlouho budou volby do Arbitrážního výboru. Jelikož je AV dlouhodobě v podstavu, rád bych tímto apeloval na všechny, kteří chtějí Wikipedii pomoci i tímto způsobem, aby uvažovali o své kandidatuře. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2017, 20:03 (CET)

Call for Wikimania 2018 Scholarships[editovat | editovat zdroj]

Hi all,

We wanted to inform you that scholarship applications for Wikimania 2018 which is being held in Cape Town, South Africa on July 18–22, 2018 are now being accepted. Applications are open until Monday, 22 January 2018 23:59 UTC.

Applicants will be able to apply for a partial or full scholarship. A full scholarship will cover the cost of an individual's round-trip travel, shared accommodation, and conference registration fees as arranged by the Wikimedia Foundation. A partial scholarship will cover conference registration fees and shared accommodation. Applicants will be rated using a pre-determined selection process and selection criteria established by the Scholarship Committee and the Wikimedia Foundation, who will determine which applications are successful. To learn more about Wikimania 2018 scholarships, please visit: wm2018:Scholarships.

To apply for a scholarship, fill out the multi-language application form on: http://scholarships.wikimedia.org/apply

It is highly recommended that applicants review all the material on the Scholarships page and the associated FAQ before submitting an application. If you have any questions, please contact: wikimania-scholarships at wikimedia.org or leave a message at: wm2018:Talk:Scholarships. Please help us spread the word and translate pages!

Best regards, David Richfield and Martin Rulsch for the Scholarship Committee 20. 12. 2017, 20:24 (CET)

User group for Military Historians[editovat | editovat zdroj]

Greetings,

"Military history" is one of the most important subjects when speak of sum of all human knowledge. To support contributors interested in the area over various language Wikipedias, we intend to form a user group. It also provides a platform to share the best practices between military historians, and various military related projects on Wikipedias. An initial discussion was has been done between the coordinators and members of WikiProject Military History on English Wikipedia. Now this discussion has been taken to Meta-Wiki. Contributors intrested in the area of military history are requested to share their feedback and give suggestions at Talk:Discussion to incubate a user group for Wikipedia Military Historians.

MediaWiki message delivery (diskuse) 21. 12. 2017, 11:46 (CET)

Nový formát referencí?[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych se zeptat na použití nového formátu referencí odkazujících na různé stránky jedné knihy. Dosavadní standard dle doporučení je:

Příjmení autora (rok vydání), s. strany

Teď jsem se setkal (kolega Mykhal použil zde) s novým zápisem za pomocí šablony {{Rp}}, kdy reference odkazuje na citaci bez stránek a stránky jsou vloženy do textu za číslo reference v horním indexu. Pro představu to vypadá:

  • …text článku s dokládaným tvrzením.[1]:64–71 Informace ze stejného zdroje.[1]:76 Pokračování textu…
Reference
  1. a b citace monografie

Docela mě to zmátlo, myslel jsem, že je to nějaká chyba. Počet použití šablony 75. Co s tím? --Matěj Orlický (diskuse) 21. 12. 2017, 15:32 (CET) Ukázku doplnil Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2017, 11:02 (CET)


@Matěj Orlický: Vyjádření za moji maličkost, když už jsem byl zmíněn a k jiné reakci zatím nedošlo. Díky moc za tento dotaz, jinak bych se zase já nedozvěděl o šabloně {{u}} a stránce Speciální:Rozdíl/xxx. Ale k věci. Přiznám se, že o tom současném doporučení jsem nevěděl. Ale přijde mi nešikovné pro jinou část stejného zdroje dělat novou položku v referencích. Ten způsob odkazování v podstatě volným textem – uvedením příjmení (prvního) autora a roku publikace, s uvedením stránek, je asi vhodnější pro čistý text. Tady na Wikipedii se mi zdá lepší vícenásobně odkazovat jednoznačnějším identifikátorem. Že ta čísla stránek jsou v kódu jen jakýsi oddělený přívěšek se mi už moc nelíbí (další řešení je ve stručném dokumentu k tématu na EN Wiki en:Help:References and page numbers) a že se zobrazují v textu za značkou reference mě taky trochu mátlo – říkám si, že by bylo lepší zobrazit je až v tom vyskakovacím okénku/tooltipu po najetí myší, ale pak si hned říkám, že by pak zas chyběly v tištěné nedynamické variantě.. a jak to tedy udělat jinak, když tu referenci máme v seznamu referencí jen jednou (což byl záměr, v tomto pohledu na věc)? —Mykhal (diskuse) 22. 12. 2017, 02:31 (CET)
Pokud se něco zobazuje ve vyskakovací bublině, tak to v tištěné variantě chybět nebude, protože bublina pouze zobrazuje to, co je u daného čísla reference zobrazeno v seznamu referencí pod článkem. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2017, 13:52 (CET)
Mně se nový způsob líbí a mohl by zkrátit předlohé seznamy referencí odkazující na stejný zdroj (př. zde) a přitom v textu nabízející on-line čtenáři pouze zkrácenou, často nic neříkající bublinu (např. bude-li si číst oddíl o 2. křížové výpravě); nejvíc jsou přitom takto "postiženy" NČ, tedy to, čím se chlubíme. Jen bych jasněji identifikoval, že čísla jsou strany, tedy např. [1]: s. 64–71. U mnohasvazkových děl by mě nerušilo např. ani [2]: sv. 5, s. 64–71 apod. Souhlasím s Mykhalem, že by bylo skvělé mít to integrováno i do bubliny, ale nevím, lze-li to vůbec realizovat; on-line čtenář však specifikaci vidí před rozbalením bubliny, proto to tak důležité není. Jsem pro doplnění doporučení o tento způsob vícenásobného refování. Petr Karel (diskuse) 22. 12. 2017, 12:44 (CET)
  1. citace monografie
  2. citace monografie
Tohle není žádný nový formát referencí, to je standardní formát referencí například na anglické Wikipedii. Jsem pro doplnění, že to lze i tímto způsobem, ale ne o plošné vynucování tohoto způsobu. Osobně se mi ani moc nelíbí a lepší mi připadá standardní doplněný třeba o {{sfn}}. --OJJ, Diskuse 22. 12. 2017, 12:54 (CET)

V žádném případě nepoužívat. Je nesmyslné, abychom měli čísla stránek v textu, kde nejsou nikomu užitečná, zatímco zdroj, z kterého jsou ty stránky, se dozvíme stejně až na odkazu v sekci referencí. Pokud by se to mělo řešit, tak nějak systémově právě s ohledem na to, aby se čísla stránek zobrazovala v bublině, resp. „pod čarou“, ale ať zbytečně neznepřehledňují hlavní text článku. Uvědomme si prosím, že reference slouží pouze ke zdrojování textu a běžně s nimi čtenář nepotřebuje pracovat, pokud vyloženě neprověřuje zdroje, takže pro čtenáře mají čísla stránek přímo v textu minimální užitnou hodnotu. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2017, 13:17 (CET)

Také spíš pro: teprve v téhle podobě dostávají pojmenované reference smysl. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 22. 12. 2017, 17:33 (CET)

Proti, viz Bazi. Vypadá to divně, pro čtenáře (ale i editora) zcela nesrozumitelně a rozbíjí to text. Místo jednoho čísla reference v závorkách se do textu včleňuje další, třeba i desetimístný obsah, tentokrát navíc nesrozumitelný. Čísla stránek mají být normálně součástí refu, ať už dole ve výpisu, nebo v bublině. --Harold (diskuse) 22. 12. 2017, 17:49 (CET)

Úplně bych to nezavrhoval. Líbí se mi to i z pohledu editora, kdy to výrazně zkrátí odkazy na reference v případě mnohokrát odkazovaných tlustých knížek. Také se zestruční a zpřehlední závěrečné sekce referencí. Dokonce i to zobrazování v bublině by se asi dalo v JavaScriptu vyřešit (při generování obsahu bubliny připojit i obsah sourozence, který bude skryt pomocí kaskádových stylů). --Jvs 22. 12. 2017, 18:16 (CET)

Myslím si, že takovýto formát reference má smysl pouze u odkazu na citaci nějakého (třeba sporného) výroku nebo při odkazu na publikovaný obrázek, který nelze na wiki reprodukovat. Plošné použití je nesmysl. --Juniperbushman (diskuse) 22. 12. 2017, 18:33 (CET)
@Juniperbushman: Vůbec nechápu, jak to myslíte.. jak může přívěšek s čísly stránek odkazovat na obrázek? —Mykhal (diskuse) 22. 12. 2017, 18:58 (CET)
I obrázky bývají na číslovaných stránkách. --Juniperbushman (diskuse) 23. 12. 2017, 00:12 (CET)
@Juniperbushman: Ach tak.. ano. Ale když se podíváte na tu editaci zmíněnou v úvodním příspěvku, tam právě šlo sjednocení vícenásobné reference na stejný zdroj. Je to i nenápadně zmíněno: "… nového formátu referencí odkazujících na různé stránky jedné knihy …". Z uvedeného příkladu to už pak není zjevné, obsahuje bohužel jen jednu referenci, takže vůbec není názorný.@Matěj Orlický:Mykhal (diskuse) 23. 12. 2017, 00:30 (CET)
Když se na to budu dívat z hlediska čtenáře (což je imo prioritní) a nikoliv editora, tak musím souhlasit s Bazim a Haroldem. Především to rozbíjí text a velmi to ruší při čtení. Čísla stránek přímo v textu bez názvu zdroje jsou stejně k ničemu. Mít na jednom místě číslo stránky a úplně jinde pak název zdroje je velmi nekomfortní. Z těchto důvodů jsem velmi silně proti tomuto způsobu referencování. --Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 12. 2017, 18:37 (CET)
Takže některé reference budou mít navíc číslíčka (to budou ty, co odkazují na publikace), jiné je zas mít nebudou (ty, co odkazují například na webové stránky)? Navíc, když si čtenář text označí a zkopíruje například do Wordu, tak nebude mít reference psány jednotným systémem hranatých závorek, ale občas je bude mít doplněné čísly stránek? Tak v takovém případě jsem proti navrženému řešení. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2017, 21:47 (CET)

Děkuji všem za věcnou diskusi. Uvedený systém referencí je jedním z řešení, jak pro jeden nebo několik málo zdrojů, na základě kterých byl článek napsán, uvádět dvě informace: který zdroj byl použit a kde v něm informaci najít.

„Nový“ systém má výhodu, že a) všechny informace čerpané z jednoho zdroje mají stejné číslo reference; b) k jejich ověření i bez bubliny stačí uvedená čísla stránek. Stávající systém má naopak výhodu v tom, že text není narušován ničím jiným než čísly referencí, tak jako v odobrné literatuře.

Otázka je, zda většinový čtenář ocení výhody alternativního systému uvedené výše. Zda nenechat odkazy na reference jednoduché a případně, pokud už text dále narušovat, zda by nebylo lepší řešení, např. lépe rozlišit primární zdroje: aby čtenář přímo dle reference poznal, zda informaci publikoval Šafránek[Šafr] nebo Havrda[Havr], a do bubliny musel až kvůli číslu stránky. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2017, 20:29 (CET)

Navrhovaný způsob je IMHO lepší pro autory, protože zjednodušuje vytváření referencí. Ve výsledném textu je ale stále (a doufám, že vždycky bude) důležitější hledisko čtenáře a pak vidím tento způsob jako vysloveně rušivý. Škoda, asi nejde vymyslet systém, kdy by se v textu zobrazovalo jen číslo reference[1] jako[1] doteď,[1] a teprve v konečném seznamu referencí a v bublině by to bylo vidět i s (pokaždé jinou) stranou. --Packa (diskuse) 22. 12. 2017, 20:58 (CET)
Soudím, že by mělo smysl leda řešení na úrovni samotného systému referencí. Třeba tak, aby se podobným parametrem jako name="" nebo group="" dala ještě označit taková reference, která je z jednoho zdroje, ale různých stránek. Číslování by pak mohlo být třeba ve formě [12-1], [12-2] atd., přičemž by se v seznamu referencí zobrazovala jenom ta hlavní reference se zdrojem (a hlavním číslem) a teprve na rozkliknutí by se rozbalil podrobnější seznam všech stránek/částí v rámci onoho zdroje. Odkazy z čísel v textu by pak vedly vždy na ten společný záznam. A v bublině by se přitom mohla zobrazovat plnohodnotná referenci i s tou konkrétní stránkou/částí. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2017, 01:05 (CET)

V této podobě zakázat, působí to rušivě na čtenáře. Nějakému dalšímu vylepšování referencí, bublinám a tak se ale samozřejmě nebráním. --Pavel Krupička (diskuse) 23. 12. 2017, 01:47 (CET)

Nový způsob se mně nelíbí. Zdůvodnění: domnívám se, že 99% čtenářů čte článek a ten ocas dole (výpis referencí) vůbec nečte, neb je pro ně nezajímavý. Je tudíž jedno, jak dlouhý ten ocas je. No, a to 1% čtenářů, kteří se skutečně zajímají o zdroj, ti si příslušný zdroj (při stávajícím standardním způsobu vícenásobného refování) jistě dokáží rozklíčovat. --Lubor Ferenc (diskuse) 23. 12. 2017, 03:37 (CET)

Nijak neregulovat a ponechat na wikipedistovi. Regulací tu máme nadbytek. Herigona (diskuse) 24. 12. 2017, 07:36 (CET)

Já bych to vůbec nepoužíval, jak již bylo řečeno, nemá to smysl a nijak to nedělá článek přehlednějším. Představa, že takových referencí dám za sebe více mě příliš nepřesvědčuje. Co bych však uvítal je zprovoznění zmíněné šablony sfn po vzoru anglické Wikipedie. O té jsem nevěděl. Argument o zpřehlednění referencí vnímám jako irelevantní, protože wikipedie není tištěná. Maximálně bych zavedl defaultně dvousloupcové reference jako na EN wiki. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 25. 12. 2017, 17:29 (CET)

Názvy kategorií[editovat | editovat zdroj]

Zdravím! Narazil jsem na kategorii Kategorie:Alba podle producentů, kde jsou všechny podkategorie velice nezvykle a neočekávatelně pojmenovány. Nebylo by vhodné je všechny přejmenovat na Alba produkované XY místo Alba, které produkoval XY. Máme Kategorie:Alba The Rolling Stones ne Alba, které vydalo The Rolling Stones. Kategorie:Památky v Česku, ne Památky, které jsou v Česku.
Výhody: Dodržení fazóny pojmenovávání kategorií. Nevýhody: Nutnost vyskloňovat jména.
Co si o tom myslíte? Měly by se kategorie náležitě přejmenovat nebo jsou názvy v pořádku? --Tayari (diskuse) 23. 12. 2017, 14:48 (CET)

„Alba produkované“ je nesmysl (správně – „alba produkovaná“). --Marek Koudelka (diskuse) 23. 12. 2017, 14:51 (CET)
Rozumím, že současné pojemnování kategorií je nezvyklé. Osobně už jsem na to jednou narazil a přemýšlel jsem, jak to vyřešit. Osobně jsem dospěl k závěru, že současný stav nabízí jméno dotyčného v prvním pádě, což vidím jako nespornou výhodu oproti navrhovanému řešení. Skloňování cizích jmen je dosti ošidné a myslím si, že by to nadělalo spíš víc škody než užitku ve smyslu použití přívlastků na místo přívlastkové věty (tedy jakéhosi jinak obecnějšího standardu u jiných kategorií na Wikipedii). --Mates (diskuse) 23. 12. 2017, 15:03 (CET)
Přesně tak, i když je pojmenování skutečně kostrbaté, vzhledem ke skloňování některých umělců (Alba Easyho Moa Beea), se jedná o akceptovatelné řešení. Na druhou stranu např. filmové režiséry skloňujeme.--Kacir 23. 12. 2017, 16:05 (CET)
Ty režiséry ale skloňujeme jinak; a stejně jako interprety, viz. Kategorie:Alba Bryana Adamse. V případě přejmenování kategorií producentů by se ale skloňovalo takto: Kategorie:Alba produkovaná Orrinem Keepnewsem a to už by u některých jmen bylo IMO kostrbaté a někdy ne úplně jasné. Příklad u režiséra: Filmy režírované Jimem Goddardem (nebo snad Goddardym?) --Michal Lenc (diskuse) 23. 12. 2017, 16:22 (CET)
Číslo pádu při skloňování nepovažuji za určující kritérium, jestli mít jména v nominativu či ne, tj. nevnímám už jako rozdíl jména ve druhém, sedmém, či jiném pádu.--Kacir 24. 12. 2017, 07:42 (CET)

Osobně bych se skloňování nebál.V běžném textu se ho stejně budeme dopouštět, nechceme-li systematicky uměle šroubované věty--Tchoř (diskuse) 23. 12. 2017, 16:54 (CET)

Prosím hlavně o správný pravopis a gramatiku v názvech kategorií. Skloňování je trošku ošemetné v některých složitějších nebo nejednoznačných případech. Např. u úvodních životopisných dat v biografických článcích taky dáváme přednost psaní názvů v prvním pádě, ačkoli by to šlo psát ve formátu „* 1. 1. 2017 v Brně“. Takže mi nevadí uplatňování formy, která nebude vyžadovat skloňování jmen. Už i proto, že ne každý vládne jazykem s dostatečnou jistotou, tak ať to nekomplikujeme a nepřidáváme si zbytečně práci. Jasným důkazem je sám původní návrh (např. „Alba, která vydali The Rolling Stones“, když už, ne „které vydalo“). --Bazi (diskuse) 23. 12. 2017, 19:57 (CET)
Jistě, to jsem jen tak sesmolil na místě a pro příklad. Nechtěl jsem, aby jste se na to vázali... --Tayari (diskuse) 24. 12. 2017, 10:07 (CET)

Automatická LocMap[editovat | editovat zdroj]

Zdravím komunitu, co si myslíte o automatických locmap? Mně se to moc nelíbí, protože tam nejsou správně vyznačeny (minimálně) české kraje (mezi některými chybí hranice), na jiné státy jsem se nedíval, ale asi podobně. Myslíte, že by se měly používat obvyklé, nebo automatické locmap, či případně automatické locmap nějak opravit? Děkuji za návrhy. S pozdravem, Awewewe (diskuse) 27. 12. 2017, 11:40 (CET).

Nějaký příklad by nebyl? Vůbec netuším, že se něco podobného používá, případně kde se to používá. --Silesianus (diskuse) 27. 12. 2017, 12:15 (CET)
Máte na mysli "umělou" LocMap v některých infoboxech, kde není LocMap zadána manuálně, ale jsou k dispozici souřadnice (ať už z WD nebo z položek infoboxu)? Nebo máte na mysli mapu vytvářenou pomocí mapframe jako v šabloně {{Infobox - muzeum}}? Také bych uvítal nějaké příklady problematického zobrazování. --Vachovec1 (diskuse) 27. 12. 2017, 13:45 (CET)
Viz např. tady a tady. Platí to v obou zmíněných případech. Awewewe (diskuse) 28. 12. 2017, 09:27 (CET).
Mapframové locmapy, jako ty odkazované, se mi líbí velice a používal bych je preferenčně nad ostatními typy locmap. Jsou totiž dynamické (umožňují jednoduché zvětšení a zoom, dokonce i na mobilních zařízeních funguje perfektně). Jediný argument, který jsem zde zatím slyšel proti nim, je absence hranic mezi českými kraji na mapovém podkladu openstreetmap (místo toho se dává důraz na vyšší administrativní jednotky - NUTS 2), ale já s tím problém nemám. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 12. 2017, 10:23 (CET)
U prvního odkazu mám jen bílé pole (záměr?), druhý se zobrazuje korektně. A také se mi to nelíbí. --Silesianus (diskuse) 28. 12. 2017, 11:17 (CET)
Za mě ty NUTS2 jsou nezvyklé, asi by bylo dobré to nějak pořešit. První se mi také nezobrazuje, to by měl někdo napravit. A druhý je příliš oddálený, stačil by asi ve výchozím přiblížení jenom Středočeský kraj, ne většina republiky. Pokud se ale tyto drobnosti opraví, pak obecně nemám nic proti, možnost automatického oddálení/přiblížení nebo rovnou zobrazení větší mapy je pro čtenáře zcela jistě přínosnější než rozklikávání souřadnic k dosažení téhož nebo než nedynamická LocMapa. --Dvorapa (diskuse) 28. 12. 2017, 11:31 (CET)
I u mě první odkaz zobrazuje pouze bílé místo (v článku kolega Awewewe opravil nahrazením pomocí klasické LocMap). A souhlasím, že NUTS2 místo krajů jsou hodně nešťastné. Jinak konkrétně u šablony {{Infobox - muzeum}} a mapy zobrazované skrz mapframe jsem navrhoval výrazně větší přiblížení, na úrovni města. --Vachovec1 (diskuse) 28. 12. 2017, 11:39 (CET)
Mně se velké přiblížení (na úroveň města nebo kraje) nelíbí, protože z něj na první pohled nepoznám, kde se místo v zemi nachází, a to je přesně to, co od LocMap u méně známých míst očekávám. Můžu si sice kliknutím otevřít velkou mapu, ale to už můžu kliknout rovnou na souřadnice. Jakýsi kompromis jako je u druhého příkladu by mi docela vyhovoval. Zobrazování hranic krajů by bylo lepší, ale to už je jen drobnost. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 12. 2017, 13:11 (CET)
Lze to nastavit přímo u jednotlivých infoboxů - tu úroveň přiblížení. Je to náročný - záleží na přístupu, někdo chce např. u muzea vidět jeho lokaci přímo v daném městě, někdo v daném státě a někdo na světě ... --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2017, 12:37 (CET)
Za sebe jsem pro postupné nahrazení starých LocMap novým mapframe. Občas to někde hapruje (viz Aweho prvý příklad, s tím by se ale dalo nějak hnout. Jinak mohu souhlasit s VojDosem - oproti starým LocMap se to dá přiblížit, jednodušší je vložení bodu na mapu města, koneckonců ty body jsou zajímavé tím obrázkem. To, že zobrazuje NUTS 2 a ne NUTS 3 nevidím jako problém, vlastně bych si toho ani nevšiml, nebýt debaty zde. V některých mých článcích o budovách/stavbách jsem to použil a zdá se, že to funguje bez problémů. Jediný problém je v tom, že to nezobrazuje mobilní aplikace. --Vojtasafr (diskuse) 28. 12. 2017, 14:08 (CET)
V článku Židovské muzeum v Praze se mi "mapframe" mapa v mobilu zobrazuje (samozřejmě mám na mysli v mobilním, nikoli v desktop zobrazení)? --Vachovec1 (diskuse) 28. 12. 2017, 15:38 (CET)
@Vachovec1: V mobilní webové versi se mi to zobrazuje taky, nýbrž androidí oficiální aplikace Wikipedia mi to nezobrazuje. --Vojtasafr (diskuse) 30. 12. 2017, 14:24 (CET)
Ahoj, v mobilní verzi to funguje - to byl hlavní důvod, proč jsem to implementoval. Je to určěno i pro mobilní verzi, v tom Androidím systému to nejde, ale to je spíš na autory tý aplikace. Třeba to někdy implementují. --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2017, 12:37 (CET)
Souhlasím, za mě je to dobrá evoluce, navíc ta změna přichází postupně. Bohužel tam jsou ty NUTS2 a to není ideální, ale to je taky spíš na nastavení té mapy a toho, že u nás jsou NUTS regiony tak nějak ... zvláštní. --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2017, 12:37 (CET)

Volby do Arbitrážního výboru[editovat | editovat zdroj]

Zdravím všechny, jménem Arbitrážního výboru jsem před několika momenty vyhlásil volby do Arbitrážního výboru. Do 22. ledna 2018, 18:30 SEČ mohou kandidáti podat kandidátku. Poté se do 5. února 2018, 18:30 SEČ bude o kandidátech hlasovat. Vyzývám tímto všechny, kdo by chtěli Arbitrážnímu výboru pomoci v jeho roli na Wikipedii, aby se přihlásili na volební stránce. Za AV, --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2017, 14:20 (CET)

Rozlišovač nebo bez rozlišovače?[editovat | editovat zdroj]

Zdravím! Nevím, kde se zeptat, ptám se tedy zde. Existuje nějaké obecné doporučení pro používání rozlišovačů, resp. bez rozlišovačů? O co mně konkrétně jde. Při přípravě článku o jednom spolkovém, resp. kulturním domě (Hornický dům v Sokolově) jsem u obdobných článků narazil na tři trochu odlišné způsoby. První způsob (zdá se býti nejčastější): Národní dům (Třebíč) nebo Německý dům (Ostrava) nebo Německý dům (Brno). Druhý způsob: Spolkový dům ve Skalici nebo Sborový dům v Neborech. Třetí způsob: Kulturní dům Zákupy, který odpovídá většině článků o muzeích, viz např. Hornické muzeum Příbram, Hornické muzeum Krásno či Hornické muzeum Rudolfov. Přikláněl bych se k prvnímu způsobu, ale rád si nechám poradit. Takže 1. Hornický dům (Sokolov), či 2. Hornický dům v Sokolově nebo 3. Hornický dům Sokolov? --Lubor Ferenc (diskuse) 1. 1. 2018, 16:06 (CET)

Co je mě známo, tak záleží výhradně na názvu objektu. Pokud se jmenuje Hornický dům pak Hornický dům (Sokolov). Plus z ostatních by nemuselo být špatné vytvořit přesměrování. Zbytek jmenovaných objektů (příkladů) by bylo vhodné sjednotit v názvu. --Tayari (diskuse) 1. 1. 2018, 16:25 (CET)

Dozorci[editovat | editovat zdroj]

Co jsem se koukal, tak doposud nemáme ani dozorce (mohou skrývat editace i před správci [vážné pomluvy a osobní údaje etc.]), ani zpracovanou stránku o nich (jako např. o revizorech). Navrhuji podobnou stránku zpracovat a třeba i vyhlásit volby, protože jak tak jako správce koukám, sem tam něco oversightnuto je a lepší je mít csw i v tomto samostatnou, myslím si. Toto právo stále vnímám jako menší hrozbu než například checkuser.

Já se nicméně nehlásím. :) --OJJ, Diskuse 4. 1. 2018, 13:56 (CET)

Před časem jsem to tu navrhoval hlavně kvůli Speciální:Uživatelé a tomu, co uvidíte, když zadáte jméno libovolného správce nebo wikipedistu aktivního na patrole. Dřív to řešili byrokraté přejmenováním, od zavedení globálních účtů se s tím nedá bez oversightu udělat nic („it does not fit with the current global renaming policy“) a stevardi na to „upřímně nemají čas“. --Michal Bělka (diskuse) 4. 1. 2018, 15:15 (CET)
@Michal Bělka: Vidíš, mohl bys kandidovat. I když jako správce jsi už teď značně neaktivní. :-( Každopádně domnívám se, že právě na podobné případy by byl oversight potřebný. OJJ, Diskuse 5. 1. 2018, 11:10 (CET)
Já bych byl pro, možná současní checkuseři (kteří za sebou proceduru identifikace už mají) by mohli zvážit účast? Jagro, Mormegil. --5. 1. 2018, 11:12 (CET)
@Martin Urbanec: Já myslel, že do toho praštíš taky. :) Ale ne, vtip, to už by bylo krajně přehnané a i já bych zvažoval nepodporu. Myslím, že Wiki zas nemůže lidem tolik lézt na mozek. OJJ, Diskuse 5. 1. 2018, 11:16 (CET)
Nenene, do oversightu se nepoženu :). Stejně oversight je třeba jednou za uherský rok a když, je to otázkou pár minut čekání u stewardů (někdy i míň :D). --Martin Urbanec (diskuse) 5. 1. 2018, 11:19 (CET)
Na české Wikipedii se podle mého názoru momentálně skrývá správcovsky zbytečně moc. Nenapadá mne nic jiného než osobní údaje, u čeho by bylo vhodné dozorcovsky skrývat, a hlasoval bych proti komukoliv, kdo by byť jen uvažoval o tom, že by nástroj používal dokonce i na neškodné vulgarity či pomluvy (u kterých se správcovské skrývání v některých případech asi obhájit dá). Otevřenost je základem Wikipedie. Ustupovat by se od ní mělo, jen je-li to opravdu nutné.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2018, 12:41 (CET)
Je vulgarita a vulgarita. Skrývání editací, kterou někdo vkládá do článku místo části obsahu nějakou vulgaritu považuji za zbytečné. Skrývání editací typu XXX je (vulgarita) je pak něco jiného. O level výš je to, co zmiňoval Michal, tj. záměrné zakládání účtů někoho očerňujících přímo v uživ. jméně. Tyto účty se pak při pokusu o prozkoumání příspěvků téměr kohokoliv správcovsky aktivního objeví. To není úplně to, co bychom měli podporovat. --Martin Urbanec (diskuse) 6. 1. 2018, 12:48 (CET)
@Tchoř: Tak na běžné vulgarity by snad oversight nepoužil nikdo. Ale během měsíce jsem už viděl dost oversightnutých editací, ani nevím jak se na ně přišlo a kdo o nich psal stevardům.
Co se týče otevřenosti, tak to se snad vulgarit netýká. Není třeba projít historii článku a tam vidět hrubá slova. Otevřený nerovná se 'ať je vše vidět'. Jistá forma cenzury je takto dle mě v pořádku a Wikipedii to nemůže nikterak dehonestovat. Skrývat vulgarity ≠ cenzurovat obsah/editory. A i tak by se mi líbil návrh dle dewiki, kde se editace schvalují... OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 12:52 (CET)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Zdravím! Chci se zeptat, zda-li je správné v rámci sjednocení sjednotit rozlišovač v názvu divadelních her, které v rozlišovači mají jméno autora (např. Élektra (Sofoklés)) na "divadelní hra" (např. Élektra (divadelní hra)). --Tayari (diskuse) 4. 1. 2018, 19:31 (CET)

To asi záleží na případu, uvedený příklad asi ne, viz hry na Élektra (rozcestník). --Matěj Orlický (diskuse) 4. 1. 2018, 19:34 (CET)
Tak v tomhle případě bych volil Élektra (divadelní hra, Sofoklés). --Tayari (diskuse) 4. 1. 2018, 19:37 (CET)
Jsem zásadně proti jakémukoliv zbytečnému nafukování rozlišovačů v rámci jakéhosi „sjednocení“. Rozlišovač má být co nejstručnější. --Tchoř (diskuse) 6. 1. 2018, 20:18 (CET)
Souhlasím s kolegou Tchořem. Nic by to nepřineslo. --Chalupa (diskuse) 6. 1. 2018, 21:09 (CET)
Žádný přesun tohohle typu jsem ještě neuskutečnil. Návrh odvolávám po přečtění návodu k rozlišovačům. --Tayari (diskuse) 6. 1. 2018, 22:25 (CET)
Oprava, přesunul jsem 4 články o DJC, z (Jára Cimrman) na (divadelní hra). Zítra je mohu vrátit zpět, pokud bude zájem. --Tayari (diskuse) 6. 1. 2018, 22:29 (CET)

Velké vymírání na konci křídy (kniha)[editovat | editovat zdroj]

Opět tu máme článek (již jednou smazaný) - Velké vymírání na konci křídy (kniha) - nevím, jak to správně řešit (a ani se mi nechce), tak kdo chce, tak prosím. --frettie.net (diskuse) 5. 1. 2018, 02:36 (CET)

A jaký je problém? V zásadě si myslím, že je článek v pohodě až na to, že má lehce reklamní charakter. Jestli se má mazat toto, tak i tisíce stránek o bezvýznamných sportovcích. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 5. 1. 2018, 21:20 (CET)

Problém je toto --Jiří Komárek (diskuse) 5. 1. 2018, 23:51 (CET)
však já taky nevím, ale už to bylo párkrát smazáno, tak proto právě nevím. --frettie.net (diskuse) 5. 1. 2018, 23:51 (CET)
Nevím jestli to bylo masázáno vícekrát, nicméně v odkazovaném DoSu byl článek založen před vydáním knihy, takže skutečně nešlo předpokládat hromadu NNVZ (což většina diskutujících zmiňuje). Dnes je čtyři (?) měsíce po vydání, takže už může být situace jiná. Snad to ještě jednou nechat projít diskusí? --marv1N (diskuse) 6. 1. 2018, 00:03 (CET)
Počkám, zda to někdo navrhne.--frettie.net (diskuse) 6. 1. 2018, 09:15 (CET)

Musím říct, že nevím. Na jedné straně mi velmi vadí jak střet zájmů, tak nerespektování výsledků DoSu. Na druhou stranu: kolik současných českých wikipedistů vydává odborné knihy, které jsou pozitivně recenzovány na iLiteratuře? Neměli bychom se takové autory, jako je p. Socha, snažit spíše nějak pozitivně motivovat? (Každopádně se nedomnívám, že musíme mít heslo o každé nové knize, na kterou vyšla recenze.)--Hnetubud (diskuse) 6. 1. 2018, 11:24 (CET)

Zamknutí článku AK-47[editovat | editovat zdroj]

Chci se zeptat proč je už od 30.12. uzamknutý článek AK-47? Zveřejněný důvod editační války (reverty jsem napočítal pouze tři za poslední měsíc) mi přijde od správce nedostatečný a uzamknutí dle mého poškozuje smysl práce wikipedistů. Georgius Bohemicus (diskuse) 5. 1. 2018, 11:00 (CET)

Toto je obvyklá praxe, za prosinec tam bylo 9 revertů, jestli počítám dobře a nejevili známku dohody. Správci nerozhodují o obsahu a nemohou autoritativně rozhodnout o správné verzi. Proto jsem diskusi vynutil zablokováním úprav. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 1. 2018, 11:06 (CET)
Děkuji za vysvětlení. Zřejmě to má smysl, ale článek by neměl zůstal uzavřený příliš dlouhou dobu. Jinak přeji všem wikipedistům úspěšný nový rok 2018. Georgius Bohemicus (diskuse) 5. 1. 2018, 13:49 (CET)
Když se podíváte na knihu zamčení, zjistíte, že týden je v takových situacích poměrně standardní dobou. Budete-li mít další dotazy, směřujte je, prosím, na mou diskusní stránku, předpokládám, že Vám nejde o obecná pravidla pro zamykání, ale o mé zamčení tohoto konkrétního článku. --Martin Urbanec (diskuse) 6. 1. 2018, 11:59 (CET)

GeoRozsah[editovat | editovat zdroj]

Doporučuji na cs.w zavést šablonu {{Geologický rozsah}}. Je to hezčí, modernější, využívá 75 jiných Wikipedií vč. slovenské. Byli byste pro? Ping @Vachovec1, Petr Karel, Whitesachem:. Navíc kvůli použití i na jiných Wikipediích sem nelze převádět snadno tabulky (en:Megalodon) etc. OJJ, Diskuse 5. 1. 2018, 15:48 (CET)

Převzít šablonu klidně můžu, je pravda, že to vypadá lépe a moderněji než náš současný systém. Pak by to ale chtělo někoho, kdo vymyslí nějaký chytrý skriptík, který by údaje zadávané nyní hromadně skrz parametr stratigrafický výskyt převedl do formuláře šablony. Tj. převod typu Svrchní [[jura]], před 154 - 148 mil. let{{Geologický rozsah|154|148|svrchní [[jura]]}} (článek Diplodocus). Článků k úpravě bude pravděpodobně přes 1000, takže jednoznačně práce pro bota. --Vachovec1 (diskuse) 5. 1. 2018, 19:35 (CET)
Edituj s odvahou! :) --frettie.net (diskuse) 5. 1. 2018, 23:53 (CET)
To jsem se snažil, bohužel budeme potřebovat převést těch šablon skutečně hodně. Takže zatím smazáno. --OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 10:06 (CET)
Možná by mohl pomoci Matěj Suchánek --OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 10:07 (CET)
Možná, i když barvičky se mi moc nelíbí. A přinejmenším u mě se to sype v mobilním zobrazení, do té doby pro nasazení ProtiProti Proti.
Těch šablon jsem napočítal celkem třináct + jeden modul. Zkusme ještě najít lepší řešení. Matěj Suchánek (diskuse) 6. 1. 2018, 10:20 (CET)
Šablona mi přijde vzhledově dosti odpudivá. Má být hezčí než co? Jestli tu místo ní nemáme opravdu velkou příšernost, ještě horší, tak jsem proti.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2018, 11:20 (CET)
@Tchoř: Měla by doplňovat text v taxoboxu jako u sk:Paranthodon. Podobné geologické teploměry jsou časté (Ottův slovník naučný Dinosauři et cetera) a nepovažuji je za odpudivé. Navíc je má 75 dalších Wikipedií, nevím, proč zrovna my ne. Ztěžuje to pak i práci a hůře se převádějí data třeba z en, které nejen tuto šablonu využívají, viz tabulku u Megalodon. OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 12:03 (CET)
V podstatě jste zopakoval, co už jste řekl dříve („mně se líbí“, „snazší přejímání“, „75“), a na jedinou věc, na kterou jsem se ptal, („hezčí než co?“) v tom odpověď nevidím. Takže nemám žádný nový podnět, na který by dávalo smysl reagovat.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2018, 12:32 (CET)
@Tchoř: Než nic. :) Nic takového nemáme. Maximálně psaný text. OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 12:34 (CET) Aha, hezčí=hezké, blbě napsáno. OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 12:41 (CET)
Zkusil jsem se na to podívat z funkčního hlediska. Mně to totiž přijde informačně dost slabé. Období výskytu druhů a rodů jsou tak úzká, že na časové ose je to jen takový puntík a čtenář se stejně musí proklikat skrze textové vysvětlení (které už máme). Smysl by mi tato šablona dávala snad jen u vyšších taxonů typu řád, třída, kmen. Ale i tam pokud možno bez těch pastelových barev a kompatibilně s mobily (Nicméně enwiki šablona s mobilním zobrazením kompatibilní relativně je, tedy v mém zobrazení se sype jen popisek "Pg"). --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2018, 12:41 (CET)
Ano, vidím: "géčko" v Pg je "vysypané" pod pás s ostatními daty. To by ale mělo jít opravit. Jinak to vypadá, že en-wiki verze na mobilu funguje. --Vachovec1 (diskuse) 6. 1. 2018, 12:49 (CET)
Ještě doplnění k mému příspěvku: Jinými slovy považuji to za odbornější záležitost, která by se měla diskutovat na WikiProjektu a ne pod lípou.--Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2018, 12:55 (CET)
Nejsem moc expert na dávné časy, ale jako technicky zdatný člověk vidím v té šabloně podobnosti se šablonou periodické tabulky, kterou jsem před pár lety přebíral z německé Wikipedie. Tam jsem redukoval počet potřebných šablon a modulů na minimum (většina zbylých je společná per. tabulkám a infoboxu chemických prvků) a myslím, že ani tady to nebude nic těžkého, takže bych mohl pomoci, pokud bude třeba. K těm barvám: V našich článcích je máme trochu živější, viz infobox u kteréhokoliv geol. období: Jura, bylo by tedy dobré je mít shodné s infoboxem. --Dvorapa (diskuse) 6. 1. 2018, 14:33 (CET)
Pro info: Ony "živější" barvy vychází od Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) (těžko hledat vyšší autoritu), která se již dávno rozhodla barvit svou Mezinárodní chronostratigrafickou tabulku podle doporučení Komise pro geologickou mapu světa (CGMW); chcete-li barevné kódy: RGB, CMYK. Tyto barvy jsou respektovány již několik let v článku Geologický čas a odtud byly převzaty i do dalších šablon. S Dvorapovým názorem na jejich dodržení (aspoň přibližné, tedy stačí opravit de facto pouze prekambrium) proto jednoznačně souhlasím, bude-li GeoRozsah zaveden. To si však příliš nepřeji (aspoň při současné podobě), nepovažuji ho za informačně přehlednější ani pro odborníky (kteří budou chtít jasně vidět konkrétní vymezení, které jim šablona zejména pro krátcetrvající taxony sotva nabídne, zejména pro ty čtvrtohorní, na které z velikostních důvodů šablona ani nemůže pomyslet), ani pro laiky (kteří se v něm spíše vůbec nebudou orientovat). Šlo by to snad napravit bublinami, které by vyskočily při najetí na šablonu a ukázaly číselné vymezení. Chtělo by to také shodu na písmenných symbolech období pro české použití. Petr Karel (diskuse) 7. 1. 2018, 14:32 (CET)
Nemám na to úplně vyhraněný názor. Klad: přijde mi to poněkud přehlednější než současný systém. Negativem je, že je to malé a taxony s krátkým obdobím výskytu tam budou jako nepatrné čárky. Kdybych měl dát hlas, tak jsem spíše pro, ale neznám technické nedostatky převodu do českých podmínek. Whitesachem (diskuse) 7. 1. 2018, 10:09 (CET)

Mám problém[editovat | editovat zdroj]

Prosímvás bez kamenování. Zabývám se výhradně ledním hokejem, přesto ke mně doléhají strasti jakýchsi kontrolorů. Jsem tu 9 let a potvrzuje se mi pravidlo, že čím méně člověk dělá, tím více dohlíží. V mém oboru mě mrzí, že mě brzdí (v určitých časech jsem velmi aktivní), lidé, kteří o daném oboru nevědí zhola nic. Já nemám čas hlídat, já se snažím tvořit, ale když mě někdo zastaví s tím, že O2 Aréna by se měla jmenovat "pražská aréna", bo se její název jeví jako propaganda na sponzory je debilní. Promiňte. Stejně jako nepoužívání log. Proč? Evidentně neznáte právo. V německé wiki to vyřešili excelentně. Spoustu sledovatelů ztrácíme jen tím, že napíšeme 1. česká hokejová liga. Což by Záruba nazval kravinou. Promiňte za výlev a dobrou noc.--Saldenio (diskuse) 9. 1. 2018, 02:13 (CET)

@Saldenio: Která loga například máte na mysli a jak byste je chtěl použít? Nevím, co přesně má mít německá Wikipedie vyřešené lépe, ale díval jsem se například, že tam mají logo hokejové Slávie Praha, u kterého ovšem tamní přispěvatelé v dotyčném souboru zpochybnili, zda to může na německé Wikipedii být, takže předpokládám, že by to tam mělo přijít smazat, viz Datei:HC Slavia Prag Logo.svg. --Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 1. 2018, 12:33 (CET)
Co se týče log, jsou většinou chráněna autorským právem, a česká Wikipedie zakazuje (na rozdíl například od en-wiki) použití fair use, viz Wikipedie:Fair use a tamní odkazy. Tehdejší komunitní konsenzus byl myslím celkem jasný. Pokud chcete změnu, můžete samozřejmě založit žádost o komentář, ovšem tehdejší argumenty jsou stále platné: česká Wikipedie je určena primárně českým uživatelům, a proto by se měla řídit českým autorským právem. --Vachovec1 (diskuse) 9. 1. 2018, 12:53 (CET)
Já jen doplním, že změna by české Wikipedii neprošla. Nadace Wikimedia musí povolení nahrávání nesvobodných materiálů schválit a vyžaduje pro to, aby komunita schválila pravidlo, kdy se k nahrání nesvobodného materiálu může přistoupit, a to tak, aby byla v souladu s americkým právem a právem země, na kterou daný projekt cílí (v našem případě ČR). Fair use je s českým právním řádem neslučitelné a žádný konsensus na WP na tom nemůže nic změnit. --Martin Urbanec (diskuse) 9. 1. 2018, 12:58 (CET)
No když máme teďko Piráty v parlamentu, mohli bychom zkusit zalobovat: wikipedisté koneckonců nejsou až tak nezajímavá voličská skupina. Museli bychom ovšem spojit síly a navrhnout příslušnou novelu zákona. Do té doby jsou jakékoli stížnosti opravdu bezpředmětné.--Hnetubud (diskuse) 9. 1. 2018, 19:57 (CET)
Piráti se můžou snažit jak chtějí, ale se základními principy autorskoprávní ochrany na české úrovni nehnou, ty jsou harmonizovány na úrovni EU. (A ty ještě základnější principy v ještě širším měřítku.) Což ale nutně neznamená, že bychom na české Wikipedii nikdy nemohli používat nějakou podmnožinu fair use. Ale byl by to každopádně běh na dlouhou trať a jak už bylo výše zmíněno, kdysi dávno byla většina tehdejší komunity proti. --Mormegil 11. 1. 2018, 17:04 (CET)
Piráti se sami od sebe snažit samozřejmě nebudou, ale pokud by dokázala komunita wikipedistů vyvinout patřičný mediální tlak (pokud možno synchronizovaně, wikipedie přece existuje v každé zemi EU), tak by třeba někdo pochopil, že se na tématu Fair use dají celkem snadno získat politické body. Ovšem, chtělo by to schopnost spolupracovat – ale my se holt místo toho dokážeme do krve pohádat skoro o každý název článku. Anebo se spokojíme s tím, že budeme dál jako chudí příbuzní: kdo se chce podívat na logo příslušného sportovního klubu, musí si kliknout na anglickou verzi článku (což je asi stejně absurdní, jako když si švec chodil zazpívat do země krále Miroslava). --Hnetubud (diskuse) 11. 1. 2018, 18:55 (CET)
Pánové. Trochu se Vám chci umluvit. I když to u není právě běžné, tak jsem měl přihnuto a navíc vlezl na Wiki a trousil tu moudra, jak se zdá, takže se ještě jednou omlouvám.--Saldenio (diskuse) 11. 1. 2018, 13:46 (CET)
Tak asi každému tady občas rupnou nervy. Každopádně téma, zda nazývat sportovní kluby a soutěže oficiálními nebo „zlidovělými“ názvy, se tu už řešilo několikrát a nikdy nedořešilo, možná je to téma pro Žádost o komentář.--Hnetubud (diskuse) 11. 1. 2018, 18:55 (CET)

Zemské okresy v Německu[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, Dobrý den, včera jsem se trochu ponořil do problematiky zemských okresu (Landkreise) v Německu a při vytváření kompletního seznamu pro stránku Zemský okres jsem zjistil, že na české Wikipedii panují dost rozdílné způsoby vytváření a odkazování na stránky jednotlivých okresů. Přidávám citaci mého příspěvku ze stránky Diskuse:Zemský okres ohledně potřeby zavedení nějaké konvence v pojmenovávání těchto stránek a odkazů:

Doplnil jsem kompletní seznam zemských okresů v Německu. Výše navržené rozdělení na dva články (obecný a o Německu) se mi zdá jako nejlogičtější. Zároveň jsem při vytváření seznamu narazil na poměrně různé konvence pro vytváření stránek o jednotlivých zemských okresech. Většina stránek je ve formátu "Zemský okres xxx", kromě okresů v Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku, jelikož zde se zemské okresy neoznačují jako "Landkreis", ale jen "Kreis". Z tohoto důvodu je vhodnější český název ve formátu "Okres xxx". Samostatnou kapitolu, která nemá absolutně žádnou konvenci jsou okresy po celém Německu, jejichž originální německý název má slovo "-kreis" ve jméně, například "Vogtlandkreis". Na české verze stránek okresů v tomto formátu je odkazováno někdy jako na "Zemský okres Vogtlandkreis", jindy "Zemský okres Vogtland", nebo jen "Vogtlandkreis". A aby toho nebylo málo, odkazy jsou často přeloženy do češtiny, například "Zemský okres Cvikov" nebo "Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory".

Co bych tady tedy chtěl prokonzultovat je zavedení nějaké konvence v pojmenovávání a také rozhodnutí ohledně přesunu stránky Zemský okres na Zemské okresy v Německu, jak je navrženo již delší dobu, ale bez jakéhokoliv vyjádření. Díky by Martin819 (diskuse) 14. 1. 2018, 10:58 (CET)

Jelikož jsem se nedočkal žádné reakce, navrhuji své vlastní řešení, které je podle mě nejlepší:
  • 1.) Jako první navrhuji přesun stránky Zemský okres na "Zemské okresy v Německu"
  • 2.) Jako druhý návrh je zavedení konvence pojmenování stránek jednotlivých zemských okresů podle těchto pravidel:
  • a) Jména zemských okresů, která neobsahují v originálním německém jméně slovo "-kreis", pojmenovat jako "Zemský okres xxx" (mimo případy v bodě b)
  • b) Okresy ležící ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko a Severní Porýní-Vestfálsko pojmenovat jako "Okres xxx", jelikož v originálu se nejmenují "Landkreis xxx", ale jen "Kreis xxx"
  • c) Zemské okresy, které obsahují v originálním názvu slovo "-kreis" pojmenovat jako "Zemský okres xxx" (bez slova "-kreis" na konci). Například Vogtlandkreis bude Zemský okres Vogtland. Tyto názvy bez slova "-kreis" jsou navíc často názvy historických oblastí na území dnešních okresů (V případech, kdy bude platit zároveň bod b) i c), bude pojmenován jako "Okres xxx" (bez slova "-kreis" na konci))
  • d) Speicální názvy jako např. Altenburger Land nebo Altmarkkreis Salzwedel ponechávat v originálním tvaru a přidat před něj "Zemský okres". (V případech, kdy bude platit zároveň bod b) i d), bude pojmenován jako "Okres xxx").
  • e) Překlad názvů do Češtiny je akceptovatelný, jen pokud je běžně a vždy by měla být vytvořena i stránka s originálním názvem vytvořeným podle výše zmíněných pravidel, která bude přesměrovávat na tu s českým ekvivalentem. Příklad: originální název - "Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge", český překlad - "Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory", vytvořit i stránku "Zemský okres Sächsische Schweiz-Osterzgebirge", která bude na český název přesměrovávat.

Prosím o vyjádření se k tomuto návrhu. Díky. Martin819 (diskuse) 15. 1. 2018, 20:29 (CET)

K bodu 1. Jak se v diskuzi u článku zeptal Jvs, existují zemské okresy mimo Německo? Pokud ano, souhlasím s přesunem. Pokud ne, přesun je zbytečný a neměl by být proveden. --Jann (diskuse) 15. 1. 2018, 21:26 (CET)
Původně jsem nechtěl reagovat, protože mi návrh přišel tak logický, že mi přišlo zbytečné o něm debatovat. Podporuji všechny body. Ale teď když vidím připomínku Janna, resp. Jvs, musím uznat, že mají pravdu. Existují/existovaly zemské okresy i mimo Německo? Mohly by např. v Polsku (Prusku), Rakousku, Švýcarsku, Holandsku, apod. Pokud ne, nemá smysl přejmenovávat originální článek. --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2018, 22:16 (CET)
Díky za vyjádření názoru. V žádné jiné zemi není nic, co by se do češtiny překládalo jako Zemský okres, nicméně jsem měl za to, že by tento název byl přesnější a více vypovídající o obsahu než současný a to hlavně z toho důvodu, že tento překlad do češtiny je jen volný. Nejedná se o oficiální překlad. Zároveň by pak název korespondoval s Kategorie:Zemské okresy v Německu.

A nějaké konkrétní námitky k druhému bodu? Pokud ne, aplikuji tato pravidla na všechny okresy a odkazy na ně. Martin819 (diskuse) 15. 1. 2018, 22:41 (CET)

Jsem taky pro ve všech bodech.--frettie.net (diskuse) 15. 1. 2018, 23:18 (CET)
Ještě drobná technická, ten seznam okresů ve článku je fakt (ale jakože fakticky) příšerně dlouhý, asi by bylo dobré jej vyčlenit někam bokem (např. na vlastní stránku Seznam zemských okresů v Německu, zde by přívlastek v Německu v názvu myslím nevadil). --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2018, 23:26 (CET)
Souhlasím, že seznam je dlouhý. Teď ho zrovna vylepšuju, doplňuju informace, aktualizuju odkazy a obrázky a souhlasím, že by bylo dobré ho přesunou zvlášť. Pokud nebudou námitky, udělám to, jakmile ten seznam doladím. Díky. Martin819 (diskuse) 16. 1. 2018, 10:34 (CET)
Takže neexistují-li zemské okresy mimo Německo, krátil bych název kategorie. (Máte sice pravdu, že delší název je popisnější, ale s kratším názvem článku i kategorie se lépe pracuje. Co se týče argumentu o "neúřednosti" překladu, tak delší název je ještě méně "úřední".) --Jann (diskuse) 16. 1. 2018, 21:34 (CET)
U kategorie by však měl zůstat přívlastek v Německu, aby byl ve shodě s praxí pojmenování kategorií okresů, vizte Kategorie:Okresy podle zemí. --Dvorapa (diskuse) 16. 1. 2018, 21:38 (CET)

Návrhy mi přijdou rozumné a logické. Jen pár slov k zamyšlení a vysvětlení. Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory jsem před lety zakládal já, je to má domovina a systematicky se jí stále věnuji. Volil jsem tenkrát, ještě coby nezkušený wikipedista, mezi českým a německým názvem, dokonce jsem se radil se zkušeným kolegou. Ten mě odkázal na pravidlo o očekávatelném názvu. To bohužel převážilo pro český název, i když mně osobně se moc nelíbil, v běžném životě se setkávám s německým originálem. Ta přesměrování naštěstí řeší většinu problémů. Při překladech názvů ovšem vznikají jiné zvláštní situace, kdy okresním městem zemského okresu Zhořelec je Görlitz :-) Mějte se. Gumideck (diskuse) 21. 1. 2018, 09:17 (CET)

Zamknutí stránky Nicolae Stanciu[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, nemohl by někdo prosím zamknout stránku Nicolae Stanciu? Denně se tam objevují dosud nepotvrzené informace o přestupu do Sparty. Stačil by zámek max. do 31. ledna, to se uzavírá přestupové okno. Děkuji, --Interhofer (diskuse) 15. 1. 2018, 16:48 (CET)

Polozamkl jsem; příště se obrátit na nástěnku správců. Pokud by byla před 31. lednem vyřešená dej avizo pro odemknutí.--Kacir 15. 1. 2018, 17:00 (CET)

Šablona RC[editovat | editovat zdroj]

Existuje ještě šablona RC, když teď RC vypadají jinak. Respetive má takový smysl, jako měla dřív. Já ji třeba v RC nevidím.--Juandev (diskuse) 18. 1. 2018, 17:00 (CET)

@Juandev: Ano — lze ji rozbalit, ta možnost se nabízí nad filtrovacími panely. Anebo si nové RC vypnout, já tu cirkusáčtinu vypnul minutu po objevení. OJJ, Diskuse 18. 1. 2018, 17:16 (CET)
@OJJ: Taky jsem to co nejrychleji poslal do wikikoše. :) Není nějaká možnost, jak se toho „vylepšeného“ designu zbavit také ve sledovaných stránkách? --Michal Lenc (diskuse) 18. 1. 2018, 17:22 (CET)
@Michal Lenc: Já to ve Watchlistu nemám, nevím. Ale tady si nemá cenu stěžovat. Ona líná huba je holé neštěstí a pokud něco iks lidem vadí, jako ta nová blokovátka, ale neozvou se, nikdo o tom neví. Já napsal uživateli SPoore, co mě a další správce kvůli blokovátkům psal, ale nikdo jiný se nepřidal. Kdyby napsalo třeba dvacet správců, že buď to vrátí nebo sbohem a šáteček, soudruzi by reagovali jinak. OJJ, Diskuse 18. 1. 2018, 17:30 (CET)
Jednoduše, v nastavení beta funkcí (dost možná skrze „Automaticky zapnout všechny nové funkce betaverze“). Já to ale třeba používám, o hodně věcech jsem si uvědomil, jak byly předtím navrženy špatně. Matěj Suchánek (diskuse) 18. 1. 2018, 18:18 (CET)
@Matěj Suchánek: Díky za nasměrování. Mně ta vylepšení obecně nevadí, jen se prostě načítají na datech na mobilu celkem dlouho. A jakmile se načtou, tak mi celé sledované stránky poskočí, není to zrovna příjemné. --Michal Lenc (diskuse) 18. 1. 2018, 18:53 (CET)

Kategorie:Konflikty roku[editovat | editovat zdroj]

@Jenda H.:Chtěl jsem diskusi zahájit v hlavní kategorii stromu, ale ona žádná není, což je IMO příčinou nešťastněho zaplevelování déletrvajících konfliktů těmito kategoriemi. To jako do války v Afghánistánu po vzoru 5 kategorií napastujeme 18 kategorií?
Tento přístup nepodporuji. Nejdříve měl být založen kategorizační strom. U konfliktů trvajících několik let bych aplikoval en wiki přístup, tj. vkládat nadřazené „kategorie desetiletí“ (AFG, CRO, cs nemá), jako např. u hudebních skupin. Prosím o názory. --Kacir 19. 1. 2018, 14:58 (CET)

Souhlasím. Některé články mají obdobný problém. Myslím si, že pro takové případy je vhodnější zařadit stránku do obecnější kategorie. — Draceane diskusepříspěvky 19. 1. 2018, 16:21 (CET)
Máte pravdu kategorizace podle desetiletí je lepším řešením. Ono by a bylo asi nejlepší začít touhle kategorii. --Jenda H. (diskuse) 19. 1. 2018, 18:14 (CET)
Jsem pro, ta současná přemíra kategorií působí spíš komicky.--Hnetubud (diskuse) 19. 1. 2018, 21:35 (CET) Někdy si taky nejsem jist, jestli je kategorie adekvátně zvolena, viz Palachův týden. Lidi šli na Václavák s kytkou a dostali pendrekem po hlavě, to podle mne definici konfliktu úplně neodpovídá.

Rozlišovače radnic[editovat | editovat zdroj]

Máme tu DČ Radnice v Manchesteru a např. Radnice v Sušici. Na druhé straně tu máme názvy s rozlišovačem (Radnice (Slaný), Radnice (Volyně). Nejsem dostatečně znalý toho, jak se WP staví k této věci, a tak se zde nechám poučit, případně zadat podnět k přesunům. --Tadeáš Bednarz (diskuse) 19. 1. 2018, 22:56 (CET)

Zajímavá otázka. Do toho navíc ještě můžeme vnést pohled z názvů zámků či hradů, kdy se články pojmenovávají Frýdlant (zámek) nebo Kámen (hrad), popřípadě Buchlovice (zámek). --Jan Polák (diskuse) 20. 1. 2018, 11:31 (CET)
Hrady a zámky nelze dávat do stejné škatulky jako radnice. --Harold (diskuse) 20. 1. 2018, 12:05 (CET)
Radnice v Sušici mi zní jako most Karla. V normální češtině se bude mluvit o sušické radnici a manchesterské radnici (ostatně jako v angličtině, kde je Manchester Town Hall, nikoliv Town Hall in Manchester). To už je i z jazykové hlediska lepší ta varianta se závorkou. Je pak ještě vhodné vzít v úvahu případy typu Stará radnice (Brno).--Tchoř (diskuse) 20. 1. 2018, 13:07 (CET)
"Karlův most" je vlastní jméno, "radnice v Sušici" je popisné označení. Na totéž jsem narážel u těch hradů a zámků. Mě osobně varianta "radnice v Sušici" zní úplně normálně. Varianta "sušická radnice" je jistě možná, na druhou stranu můžou u ní být problémy s víceslovnými názvy měst ([3]) a u zahraničních objektů i problémy se skloňováním. --Harold (diskuse) 20. 1. 2018, 18:39 (CET)
Já vidím stále jako správné, přes všechny mé neúspěchy v tomto směru v diskusích, psát Sušice (radnice). Ale vím, že nemám nic, než subjektivní názor... Jinak tu stále narážíme na případy hesel, která měla být nějak rozlišena, ale zakladatel buďto nevěděl, že bude třeba v budoucnu rozlišení od dalších "ekvivalentů", nebo si řekl, že u prvního užití nemusí (či nemá) rozlišovač použít. Pro taková místopisná rozlišení je to však dle mého málo vhodné. Ale je mi jasné, že i kdyby se chtělo, teď už se s tím nic nenadělá. MONUDET (diskuse) 20. 1. 2018, 21:39 (CET)
Na rozdíl od např. článku Frýdlant (zámek), kde se daný zámek opravdu jmenuje Frýdlant, v Sušici není žádná radnice, která by se jmenovala Sušice. --Vlout (diskuse) 20. 1. 2018, 21:47 (CET)
Souhlasím s Vloutem, daná budova by se musela jmenovat stejně jako samo město. Takových však myslím po celém světě mnoho nebude. Jinak když už do diskuse píšu, z variant Sušická radnice, Radnice v Sušici a Radnice (Sušice) bych za čtenáři nejočekávanější název považoval druhý jmenovaný. První má určité nevýhody (viz Harold výše). Poslední má výhodu v tom, že je roboty dobře zpracovatelný, uniformní a jednotný např. s dalšími významnostmi v obci (Kostel sv. XYZ (Sušice)); nevýhodu však v tom, že z toho trochu vyplývá, že se daná budova jmenuje přímo „Radnice“ a není to pouze radnice v obecném slova smyslu (což také nebude asi zas až tak častý případ, týká se to hlavně oněch „Stará radnice“). Asi bych to rozdělil a v případech, kdy se jedná o obecné označení budovy obecního úřadu užil variantu 2: Radnice ve Bělé pod Bezdězem, kde se jedná přímo o název budovy pak volil variantu 3: Stará radnice (Brno) --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2018, 17:37 (CET)
PS: červený odkaz je v soutěžním seznamu soutěže Popiš památku, kdyby někdo chtěl zamodřit radnici mého rodného městečka, nevím, jestli na to sám najdu čas :) --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2018, 17:43 (CET)
Kombinací přehnaných obav ze skloňování zahraničních objektů a přehnanou snahou sjednocovat se právě snadno dostaneme k tomu, že se začneme odchylovat od přirozených českých názvů i pro české objekty.
Radnice v Sušici je samozřejmě legální český výraz a do řady kontextů se může výborně hodit. Ale je delší a osobně se mi právě proto v tomto základním kontextu zdá méně přirozeným. --Tchoř (diskuse) 20. 1. 2018, 21:42 (CET)
Jak odhaduji, řešení není. Když napíšu Sušice (radnice), tak přeci nic neříká, že se ta radnice jmenuje Sušice. Do názvů by se mělo prioritně hledat řešení s názvy v 1. pádu. Když jméno článku začíná názvem lokality, dává rozumné výsledky i našeptávač vyhledávače. To se ale děje hlavně např., když je více Sušic (což je), tak se přidávají rozlišovače s názvem okresu - to ale právě Sušice v okresu Klatovy ani nemá, protože se asi myslelo, že je nejsušicovatější a rozlišit ji není třeba. S hrady a zámky ve stejnojmenném místě bývá trochu problém v tom smyslu, že vlastně jen zvykově je rozlišeno mezi zámkem Mokrosuky a zámkem v Mokrosukách, a je otázkou, zda to uspořádáním názvu rozlišovat. Ale jak říkám, vím, že se musím smířit se stavem, jak je... MONUDET (diskuse) 21. 1. 2018, 20:52 (CET)
Jak vidno, jasno v tom není. Je to na ŽOK? --Tadeáš Bednarz (diskuse) 21. 1. 2018, 19:12 (CET)

Šablona pro sbalování obsahu[editovat | editovat zdroj]

Rád bych otevřel téma používání šablony pro sbalování/rozbalování obsahu ve článcích. Domnívám se, že funkce sbalování obsahu může najít uplatnění pro zpřehlednění a utřídění obsahu (zejména dlouhých tabulek) a tím přispět ke zlepšení uživatelského zážitku. Navrhuji umožnit sbalování v podobě, jakou ji používá anglická wikipedie, což vyloučí nutnost tvorby vlastních šablon a CSS stylů a umožní zachovat jednotnou podobu napříč jazykovými variantami Wikipedie.

Příklad použití: Historie verzí prohlížeče Vivaldi

Relevantní diskuze: Diskuze o smazání šablony Collapse Top (2009) Diskuse s wikipedistou:Harold # Vivaldi Browser – sbalování_obsahu(2018)

--R3giCZ (diskuse) 21. 1. 2018, 15:55 (CET)

Obecně ke sbalování: Na enwiki mi bylo kdysi vysvětleno, že čtenář si skrytého obsahu (resp. rozbalovacího tlačítka) nemusí všimnout a přijde tak o cenné informace. Skrytý obsah se navíc nemusí správně prezentovat ve čtečkách, ve vygenerovaných pdf verzích článku nebo v hlasových čtečkách pro zrakově postižené, stejně tak jej nemusí správně indexovat a následně prohledávat vyhledávače. Na čtenáře, který zaznamená tu možnost, pak může sbalený obsah působit jako zcela nedůležitá informace, kterou může zcela bez jakékoliv újmy přeskočit (poznámka, dodatek příloha). Nejsem si jistý, co se od té doby na enwiki změnilo, ale myslím, že v tomto duchu se o sbalování obsahu bude vyjadřovat i jejich doporučení (používat pouze za určitých okolností). --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2018, 18:03 (CET)
Funkce sbalování znamená jen přidání názvu třídy – jeho následná interpretace je dále plně v režii výchozí definice stylu, uživatelských stylů, externích stylů či jiného způsobu zpracování (čtečky, aplikace, atp.). Na anglické wiki, dokonce i v oficiální aplikaci pro Android sbalování funguje již řadu let, tak proč by nefungovalo i na české wiki? Souhlasím, je třeba se dohodnout na pravidlech, kdy sbalování používat, aby se předešlo nadužívání (byť to podle mě nehrozí) či používání na nevhodných místech. --R3giCZ (diskuse) 21. 1. 2018, 19:06 (CET)
Ke konkrétnímu článku: V tomto konkrétním případě bych rozhodně nevolil ani sbalování, ani rozbalenou celou tabulku. Doporučoval bych buď tabulku přepsat do několika odstavců nebo sekcí, anebo po vzoru enwiki historii i s tabulkou přestěhovat do vlastního článku. --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2018, 18:03 (CET)
Anglická verze článku používá sbalování. Rozdělení obsahu tabulky do odstavců si moc nedokáži představit. Osobně moc nefandím rozdělování článků. Výsledek je pro uživatele snad ještě horší, než sbalování: opuštění současné stránky a nutnost otevřít a znovu načíst další celou webovou stránku, odloučení od původně prohlíženého obsahu. Možnost přehlédnutí je zde snad i podstatně vyšší. --R3giCZ (diskuse) 21. 1. 2018, 19:06 (CET)
Ano, ovšem nás musí zajímat i interpretace, která může v případě sbalování pokulhávat. Po vzoru enwiki jsem myslel hlavně to, že na enwiki historii prohlížeče běžně vyčleňují až do tří samostatných článků: en:Firefox#History – stručná historie; en:History of Firefox – podrobná historie; en:Firefox version history – historie verzí a změn. Vivaldi je výjimka, je to přeci jen příliš mladý prohlížeč s nepříliš dlouhou historií. Já bych to zde až tak nepřeháněl, ale po vzoru jiných článků na české Wikipedii, kde se například ze článků o státech (Bulharsko) vyjme podrobná historie do samostatného článku (Dějiny Bulharska) a v původním zůstane jen stručný souhrn, bych toto aplikoval i na váš případ. Takto je to zde zajeté a nevidím důvod to nenásledovat i nyní. Máme na to tady připravené i celkem nepřehlédnutelné šablony {{Viz též}} a {{Podrobně}}, které jsou uživatelsky, vzhledově i výrazností mnohem více přívětivé než drobný odkaz skrytý v rohu sbalené tabulky. Jsou začleněné též v pravidlech a doporučeních (WP:VaS, WP:Délka článku, WP:Rozdělování článků, atd.). Věřte mi, že jsem cca před pěti lety zastával stejný názor jako vy a hádal se do krve myslím na anglické Wikipedii nebo možná i zde snad na všech nejmožnějších diskusích: chtěl jsem skrývat aktuální verze programů v různých operačních a mobilních systémech v infoboxu, často to z kratičkého infoboxu udělalo monstrum plné hromady čísel pro různé platformy (dřív např. Skype, nyní třebas en:Google Chrome). Bylo to považováno za vandalismus, nicméně ten případ nešel bohužel narozdíl od vašeho případu vyřešit jinak, lépe. Avšak hlavní argument, že skryté může být čtenářem považováno za nedůležité (resp. méně důležité, než všechno odkryté), mě nakonec přesvědčil změnit názor, že i jinak prospěšné skrývání obsahu (verze programů v infoboxu) škodí. --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2018, 20:43 (CET)