Rumunské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Forțele Aeriene Române
Rumunské vzdušné síly
Znak rumunského letectva
Znak rumunského letectva
Země RumunskoRumunsko Rumunsko
Typ letectvo
Posádka Bukurešť (stanoviště velitelství)
Velitelé generálmajor Laurian Anastasof
Nadřazené jednotky Rumunské ozbrojené síly
Účast
Války druhá světová válka
Mise Baltic Air Policing
Insignie
Znak Letecký výsostný znak
Letouny
Průzkumné Antonov An-30
Stíhací F-16 AM/BM
MiG-21 LanceR B/C
Cvičné IAR 99
Jak-52
Transportní C-27J Spartan
C-130H Hercules
Bezpilotní AAI RQ-7 Shadow
Vrtulníky
Bitevní IAR 330 SOCAT
Víceúčelové IAR 330 L/M
SA316

Rumunské letectvo (rumunsky Forţele Aeriene Române; vzdušné síly Rumunska) je součástí ozbrojených sil Rumunska. Letectvo Rumunského království se v první polovině 20. století zúčastnilo několika ozbrojených konfliktů. Od vstupu Rumunska do Severoatlantické aliance v roce 2004 prochází rumunské letectvo procesem náhrady či modernizace zastaralé výzbroje z období socialismu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rumunští letci se stroji IAR-80

Rumunské letectvo vzniklo 1. dubna 1913, načež se zapojilo do bojů druhé balkánské války a první světové války. V meziválečném období vyráběl rumunský letecký průmysl (společnost Industria Aeronautică Română) například stíhací letouny IAR-80. Během druhé světové války se Rumunsko přidalo na stranu mocností Osy a Rumunské královské letectvo se proto zapojilo do bojů na východní frontě.

Na začátku roku 1941 bylo rumunské letectvo tvořeno stíhací armádou (3 stíhací pluky po 3 skupinách), bombardovacím plukem (3 skupiny denních bombardérů, 1 skupina nočních bombardérů) a smíšeným plukem (4 průzkumné skupiny, 2 stíhací skupiny). Rumunská flotila námořního letectva disponovala průzkumnou letkou, pěti bombardovacími a dvěma stíhacími perutěmi. Celkový početní stav činil kolem 600 letounů a 5900 mužů.[1] Po „puči krále Michala“ v srpnu 1944 Rumunsko ukončilo účast v bojích na straně Osy a přešlo na stranu Spojenců. Jednotky Rumunské královské armády a letectva se poté podílely i na osvobozování Československa.[2] Operační letecké jednotky byly i nadále organizovány do 1. leteckého sboru (rumunsky Corpul 1 Aerian),[3] skládajícího se nyní z přibližně 239 bojeschopných letounů, organizovaných do stíhacího velitelství s třemi stíhacími skupinami (Grupul) po dvou perutích či nezávislých letkách (Escadrila), bombardovacího velitelství jemuž podléhalo po jedné bombardovací a jedné bitevní skupině a samostatná letka střemhlavých bombardérů, a jedné dopravní a jedné spojovací skupiny. Na území Československa provedly rumunské letecké síly 4981 bojových letů, svrhly 1360 tun pum, a nárokovaly si zničení 101 nepřátelských letounů.[2] Samy utrpěly až 60% ztráty na letadlech.[2]

Po válce se Rumunsko ocitlo v sovětské sféře vlivu a rumunské letectvo bylo z velké části přezbrojeno na sovětskou leteckou techniku. Rumunský letecký průmysl nicméně vyráběl například cvičné letouny IAR 99, bitevní letouny IAR 93 nebo vrtulníky IAR 330 (tj. licenční francouzské stroje Aérospatiale SA 330 Puma).

Letecká technika[editovat | editovat zdroj]

Stíhací letouny[editovat | editovat zdroj]

F-16 rumunského letectva

Rumunsko bylo prvním východoevropským signatářem programu „Partnerství pro mír“ a v roce 2004 vstoupilo do NATO. Rumunské letectvo je proto budováno v souladu s novými požadavky. V roce 2003 byly z výzbroje vyřazeny stíhací letouny MiG-29 v důsledku zastavení programu jejich modernizace. Ve spolupráci s Izraelem však prošly modernizací letouny MiG-21, které jsou v Rumunsku označovány jako MiG-21 LanceR.[4] Tyto zastaralé sovětské stíhačky má v letech 2016–2017 nahradit celkem 12 použitých a modernizovaných letounů F-16 Fighting Falcon (9 jednomístných F-16AM a 3 dvoumístné F-16BM), odkoupených z přebytků portugalského letectva.[5] Prvních šest bylo převzato 28. září a do služby zařazeno 7. října 2016.[6] Podle rumunského ministerstva obrany by tento počet mohl být v budoucnu rozšířen o 12 či více letounů stejného typu.[7]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Rumunský MiG-21 LanceR
IAR 99 ve zbarvení ke 100. výročí založení rumunského letectva
Dvojice vrtulníků IAR 330

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky rumunského letectva podle Flightglobal.com.[8]

Název Původ Určení Verze Ve službě Objednáno Poznámky
Bojové letouny
General Dynamics F-16 Fighting Falcon Spojené státy víceúčelový bojový letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]
F-16 AM
F-16BM
9[10]
3[10]
Objednáno 12 ex-portugalských F-16MLU. 9 dodáno v prosinci 2016,[11] a zbytek v průběhu podzimu 2017.[10]
MiG-21 Sovětský svaz stíhací letoun MiG-21 LanceR 26
Dopravní a transportní letouny
Alenia C-27J Spartan Itálie transportní letoun 7
Lockheed C-130 Hercules Spojené státy transportní letoun C-130H 4
Speciální letouny
Antonov An-30 Sovětský svaz průzkum 2
Vrtulníky
IAR 330 Rumunsko víceúčelový vrtulník 59
Cvičná letadla
IAR 99 Rumunsko cvičný letoun 19
SA316 Francie víceúčelový vrtulník 5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PIEKALKIEWICZ, Janusz. Letecká válka 1939-1945. Plzeň: Mustang, 1995. 438 s. ISBN 80-85831-75-9. Kapitola Organizace a členění zúčastněných leteckých armád, s. 429. 
  2. a b c SCHILDBERGER, Vlastimil. Rumunská královská armáda v bojích na Moravě v roce 1945. Historie a plastikové modelářství. Říjen 2005, roč. XV, čís. 10, s. 24-28. ISSN 1210-1427. 
  3. AXWORTHY, Mark; SCAFEŞ, Cornel; CRACIUNOIU, Cristian. Third Axis, Fourth Ally: Romanian Armed Forces in the European War, 1941-1945. London: Arms and Armour Press (Cassell), 1995. ISBN 1-85409-267-7. Kapitola 9. FARR Operations 1941-1945: 1944-1945 The Western Campaign, s. 321. (anglicky) 
  4. NEWDICK, Thomas; COOPER, Tom. Moderní bojová letadla 1990-dodnes. Praha: Svojtka & Co., 2011. 192 s. ISBN ISBN 978-80-256-0583-7. S. 95. 
  5. Rumunské letectvo převzalo prvních šest F-16. ATM. 2016, roč. 48, čís. 11, s. 50. ISSN 1802-4823. 
  6. Romania’s First F-16A/Bs Delivered. AirForces Monthly. Listopad 2016, čís. 344, s. 5. (anglicky) 
  7. Rumunsko plánuje nákup dalších F-16 [online]. 2016-02-24. Dostupné online. 
  8. World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
  9. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. 
  10. a b c Final Romanian F-16 deliveries. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 12. (anglicky) 
  11. Romania Receives Three More Portugese F-16 Jets [online]. 19 December 2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]