Tento portál patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Portál:Ptáci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Orel bělohlavý



PORTÁL PTÁCI

Páv korunkatý

Ptáci (Aves) jsou dvojnozí teplokrevní obratlovci. Celkem je známo asi 9300 až 9800 druhů ptáků.

Ptáci se podle nejnovějších výzkumů vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů v průběhu jury. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolismu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily. >>více

Vybraný článek

Vratiprst je vpravo

Vratiprst je zevní čtvrtý prst u sov, papoušků a krkavcovitých, který jako jediný lze otočit až o 180°. Prst tedy může být posazen dopředu, což je běžné postavení u většiny ptáků, nebo dozadu. Toto postavení umožňuje snazší úchop například kořisti a též snazší pohyb po větvích. Více...

Vybraný druh

Ťuhýk běločelý

Ťuhýk běločelý, též ťuhýk černohřbetý (Lanius nubicus) je pěvecčeledi ťuhýkovití. Žijí v jihovýchodní Evropě a na východní části Středomoří. Samostatně se vyvíjející populace existují i ve východním Iráku a na západě Íránu. Tito ptáci jsou stěhovaví a zimují převážně v oblasti Sahelu a jihozápadního cípu Arabského poloostrova. Při návratu se ale někteří jedinci mohou zatoulat mnohem dále, až do západní nebo severní Evropy. Ťuhýci běločelí jsou nejmenšími zástupci rodu Lanius. Samečci mají převážně černé horní partie, bílé čelo a krémové nebo bílé peří na ramenou a křídlech. Hrdlo a dolní partie jsou bílé, boky a náprsenka oranžové. Samičky mají jednotvárnější zbarvení: hnědočerné horní partie, šedá ramena a křídla, a krémové dolní partie a hruď. Ťuhýci běločelí vydávají melodický a krátký zpěv.

Ťuhýci běločelí vyhledávají především řídké lesy a jejich okraje. Živí se hlavně velkým hmyzem a drobnými obratlovci. Hnízdo stavěné ťuhýky běločelými je pohárovitého tvaru, postavené vždy na stromě. Snůška obvykle čítá 4 až 6 vajec, na kterých samička sedí po dobu 14 až 16 dnů. Vylíhnutá ptáčata jsou krmena střídavě oběma rodiči a do 20 dnů jsou již plně opeřená. Po další 3 až 4 týdny jsou stále závislá na rodičích, po této době ale již opouštějí hnízdo. Populace ťuhýků běločelých v současné době nejsou příliš stabilní a počty těchto ptáků se k roku 2016 v Evropě prokazatelně snižují. I přesto druhu dle IUCN přísluší status málo dotčený (LC). [ťuhýk běločelý#Nomenklatura|Více...]]

Systematika

Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.

V současné době prochází celá taxonomie neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Bohužel, ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se stále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.

>>více

Ptáci v Česku

Sýkora modřinka

Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).

Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:

  • Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
  • Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
  • Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
  • Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
  • Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více

Osobnost

Johann Matthäus Bechstein

Johann Matthäus Bechstein (11. července 1757, Waltershausen23. února 1822, Dreissigacker) byl německý biolog, ornitolog, entomolog a lesník. V roce 1795 založil lesnickou školu v Waltershausenu, v roce 1800 ho vévoda Saxe-Meiningen jmenoval ředitelem lesnické školy v Dreissigackeru. Vyzýval k ochraně zvířat, která byla v té době považována za škodlivá, například netopýrů. Více...

» Archiv «

Obrázek měsíce

Pářící se kolpíci
Pářící se kolpík růžový Tento soubor je nejlepším obrázkem na wikimedia Commons

Zajímavosti

Víte, že…
  • syrinx patří k nejdůležitějším charakteristickým znakům pěvců?
  • Darwinovy pěnkavy jsou dobře známé díky pozoruhodné rozmanitosti tvarů a funkcí zobáku?
  • … háčkozobci, jako háčkozobec modrý (Diglossa cyanea), dostali podle ostrých háčků, které mají na špičce horní čelisti? Ty používají k rozřezávání květin, aby se snáze dostali k nektaru.
  • buřňák lední (Fulmarus glacialis) žije v počtu více jak 32 000 000 ptáků?
«Archiv«

Kategorie

Informace o portálu

e

Nové články


e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Pomozte


  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Ptáci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se ptáků, zapiště ho prosím mezi nové články.