Jordánské královské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
سلاح الجو الملكي الأردني
Jordánské královské letectvo
Vlajka Jordánského královského letectva
Vlajka Jordánského královského letectva
Země JordánskoJordánsko Jordánsko
Typ letectvo
Velikost cca 258 strojů v aktivní službě[1] (2017)
Nadřazené jednotky Jordánské ozbrojené síly
Účast
Války šestidenní válka
válka v Zálivu
válka proti Islámskému státu
vojenská intervence v Jemenu
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak
Znak na SOP
Znak na svislé ocasní ploše
Letouny
Průzkumné Air Tractor AT-802
Stíhací Northrop F-5E
F-16 A/B
Cvičné CASA C-101
Transportní Antonov An-28
CASA C-295
Cessna 208
C-130E/H Hercules
Vrtulníky
Bitevní AH-1E/F Cobra
Boeing AH-6i
Transportní Bell UH-1H
Víceúčelové Eurocopter AS332 Super Puma
Eurocopter AS 350
Sikorsky UH-60 Black Hawk
Jordánská Mirage a americká F-16 v 90. letech nad Irákem

Jordánské královské letectvo (RJAF; arabsky: سلاح الجو الملكي الأردني‎‎) je součástí Jordánských ozbrojených sil.

Založeno bylo v roce 1955, nicméně první základny byly v zemi budovány už od roku 1931 v rámci Royal Air Force. Sloužilo v něm množství americké, britské či francouzské techniky, včetně strojů Hawker Hunter, Lockheed F-104 Starfighter nebo Dassault Mirage F1. V 90. letech letectvo obdrželo stroje General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Letectvo operuje s cca 450 letadly a slouží v něm asi 12 000 osob.

Účastnilo se šestidenní války, války v Zálivu a v současné době je zapojeno do náletů proti Islámském státu, které zesílily po tom, co byl za živa upálen zajatý pilot jordánského letectva Maáz Kasásba.[2]

Přehled letecké techniky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky jordánského letectva podle Flightglobal.com.[1]

Název Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
Air Tractor AT-802 USA lehký bojový letoun AT-802I 6 Vyzbrojená varianta původně zemědělského letounu.
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USA víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun[pozn. 1]
F-16AM
F-16BM
46
13
Speciální letouny
Air Tractor AT-802 USA průzkumný letoun AT-802 Recce 4
CASA CN-235 Španělsko letadlo palebné podpory 2 Stroje podléhají velitelství speciálních sil Jordánska.
Dopravní a transportní letouny
Antonov An-28 Polsko lehký transportní letoun PZL M28 Skytruck 2
CASA C-212 Aviocar Španělsko lehký transportní letoun 1
CASA C-295 EU taktický transportní letoun 2
Cessna 208 Caravan USA užitkový letoun 6
Lockheed C-130 Hercules USA taktický transportní letoun C-130E/H 7
Vrtulníky
Bell AH-1 Cobra USA bitevní vrtulník AH-1E/F 47
Bell UH-1 Iroquois USA víceúčelový vrtulník UH-1H 36
Boeing AH-6 USA lehký bitevní vrtulník AH-6i 7 Objednáno dalších 18 kusů.
Eurocopter AS332 Super Puma Francie transportní vrtulník H215M 10
Eurocopter AS 350 EU lehký víceúčelový vrtulník H125M 7
Eurocopter EC 635 EU lehký užitkový vrtulník H135M 9
Mil Mi-26 Rusko těžký transportní vrtulník 0 Objednány 4 kusy.
Sikorsky UH-60 Black Hawk USA transportní vrtulník Sikorsky S-70/UH-60L 10
Cvičná letadla
CASA C-101 Aviojet Španělsko proudový cvičný letoun 13
Grob G 120 Německo cvičný letoun pro základní výcvik Grob G 120TP 0 Objednáno 10 kusů.
Pilatus PC-21 Švýcarsko cvičný letoun 2[4] Objednáno celkem 8 kusů.
Robinson R44 USA cvičný vrtulník 8
Slingsby T67 Firefly Spojené království cvičný letoun pro základní výcvik T67M260 24

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 11. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Jordánsko v odvetě ničilo Islámský stát, letouny zasáhly sklady a skrýše – iDNES.cz
  3. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  4. ALLPORT, Dave. First two Jordanian PC-21s delivered. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 21. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]