Jiří Drahoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Prof. Jiří Drahoš (2017)

5. předseda Akademie věd ČR
Ve funkci:
25. března 2009 – 24. března 2017
Předchůdce Václav Pačes
Nástupce Eva Zažímalová

Místopředseda Akademie věd ČR
Ve funkci:
24. března 2005 – 24. března 2009
Stranická příslušnost
Nestraník
na prezidenta ČR jako nezávislý (2018)[1]

Narození 20. února 1949 (69 let)
Jablunkov
Československo Československo
Choť Eva Drahošová
Rodiče Jiří Drahoš
Anna Drahošová
Děti dcery Radka a Lenka
Alma mater VŠCHT v Praze
Profese fyzikální chemik
Náboženství nepraktikující katolík[2]
Ocenění Medaile Za zásluhy (2012)
Čestné uznání Mensy ČR (2017)
Webová stránka www.jiridrahos.cz
Commons Kategorie Jiří Drahoš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Drahoš (* 20. února 1949 Jablunkov)[3] je český vědec, chemik, vysokoškolský učitel, který v období 2009 až 2017 zastával funkci předsedy Akademie věd České republiky.[1] V roce 2018 kandidoval ve volbách na úřad prezidenta České republiky.[1] Spolu s Milošem Zemanem postoupil do druhého kola,[4] v němž s ním prohrál po obdržení 48,63 % platných hlasů, tj. 2 701 206 hlasů.[4]

Dětství prožil v Jablunkově ve Slezsku, kde v roce 1967 maturoval na střední všeobecně vzdělávací škole. O pět let později vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologickéPraze. Následně nastoupil do Ústavu chemických procesů Československé akademie věd. Pro obor chemické inženýrství získal v roce 1994 docenturu a v roce 2003 byl v tomto oboru jmenován profesorem.[5] Mezi roky 2005 až 2009 zastával funkci místopředsedy Akademie věd České republiky a poté do roku 2017 působil jako její předseda.[1] V roce 2012 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy v oblasti vědy. Drahoš je či byl přihlašovatelem, nebo původcem 21 patentů v národní databázi Úřadu průmyslového vlastnictví, 20 je již zaniklým dokumentem.[6]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš a jeho mladší bratr Josef absolvovali základní školu v Jablunkově. Navštěvovali Lidovou školu umění, Jiří studoval hru na klavír a na trubku, Josef na housle. Jiří Drahoš v roce 1967 odmaturoval na střední všeobecně vzdělávací škole v Jablunkově a složil přijímací zkoušky na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor fyzikální chemie.[7] K chemii měl kladný vztah již na střední škole, neboť jde o kombinaci teorie a experimentu; nadto měl dle svých slov velmi dobrého učitele chemie.[8] Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické jej čekala povinná roční základní vojenská služba.

Vědecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Ústav teoretických základů chemické techniky[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 1973 nastoupil na studijní pobyt do Ústavu teoretických základů chemické techniky Československé akademie věd (ČSAV), do tehdejší skupiny fyzikální chemie vedené profesorem Eduardem Hálou. V roce 1977 obhájil disertační práci „Rovnováha kapalina-pára za vyšších tlaků. Generalizovaná metoda výpočtu” a obdržel titul kandidát věd (CSc.).[9] V roce 1977 mu byla udělena cena ČSAV.[10] Od roku 1978 působil v tomto ústavu jako vědecký pracovník v Oddělení chemických reaktorů, skupina pro oblast modelování a řízení chemicko-inženýrských procesů (J. Čermák, J. Drahoš, A. Havlíček).[11]

V období 1985–1986 byl na studijním pobytu na Univerzitě v Hannoveru (Gottfried Wilhelm Leibniz Universität Hannover) ve Spolkové republice Německo, na který získal od Humboldtovy nadace se sídlem v Bad Godesbergu stipendium.[10] Nadace poskytovala mladým vědcům z různých vědních disciplin ve věku 25 až 38 let stipendium. V Hannoveru se seznámil s brazilským doktorandem a v lednu roku 1989 mu byl umožněna půlroční pobyt na Universitě v Sao Paulu, kde přednášel jako hostující profesor.[7]

Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš se v roce 1992 stal zástupcem ředitele Ústavu teoretických základů chemické techniky a byl jím do roku 1994. Dne 1. července 1993 byl název ústavu oficiálně změněn na Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky. V letech 1995–2003 pak Drahoš ústav jakožto ředitel vedl.[10][11] Od roku 2004 do srpna 2005 působil opět jako náměstek ředitele ústavu pro výzkum.[12]

V roce 1994 obdržel Drahoš docenturu pro obor chemické inženýrství na VŠCHT.[10] V roce 1999 obhájil doktorát věd (DrSc.) rovněž pro obor chemické inženýrství.[10] V roce 2003 byl jmenován profesorem (FCHI VŠCHT) taktéž pro obor chemické inženýrství.[5] V roce 2006 obdržel čestný doktorát Slovenské technické univerzityBratislavě.[10]

Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory.[10] Jako spoluautor je zapsán celkem pod 14 patenty, vydal na 60 prací v odborných mezinárodních periodikách. Publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech a podle SCI je na jeho práce přes 700 citačních ohlasů.[10]

V listopadu 2017 obdržel v pražském Tančícím domě čestný doktorát od japonské Univerzity v Kóbe, která tak ocenila jeho dlouhodobou vědeckou práci a přínos k česko-japonské vědecké spolupráci; prezident univerzity při této příležitosti „vyzdvihl zejména přínos Jiřího Drahoše v oblasti chemických věd a mezinárodní vědecké spolupráce.“[13]

Drahoš je nebo byl členem několika vědeckých institucí: Inženýrská akademie ČR,[10][14] předsedou České společnosti chemického inženýrství,[10] je členem[15] a býval též předsedou[10] správní rady VŠCHT, dále působil jako člen představenstva Svazu chemického průmyslu.[16] V rámci Evropské federace chemického inženýrství působí jako člen její exekutivy a v letech 2006–2009 byl jejím předsedou.[10] Byl předsedou komise pro udílení doktorátů věd (DSc.) v oboru chemického inženýrství, dále je členem vědeckých rad VŠCHT,[17] byl též členem vědecké rady FCHI VŠCHT.[10] Rovněž je uváděn jako člen vědecké rady FS Vysokého učení technického v Brně[10] a dále je uveden též jako člen rady ÚCHP AV ČR.[18] Od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.[10] Je redaktorem mezinárodního časopisu Chemical Engineering Research and Design a členem rad časopisů International Journal of Multiphase Flow, Chemical Engineering & Technology a Clean Products and Processes.[10]

Předseda Akademie věd České republiky[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš v roce 2009

V Akademii věd České republiky (AV ČR) působil Drahoš od roku 2005 na postu místopředsedy. Dne 16. prosince 2008 kandidoval při volbě nového předsednictva na místo předsedy AV ČR a zvítězil nad protikandidátkou Evou SykovouÚstavu experimentální medicíny v poměru hlasů 188:27. Dne 13. března 2009 jej prezident Václav Klaus na Pražském hradě jmenoval novým předsedou AV ČR.[19][20] Vedení Akademie věd oficiálně převzal na sněmu 24. března 2009, kdy nahradil dosavadního předsedu Václava Pačese. Na další pětileté období byl Akademickým sněmem AV ČR v prosinci 2012 potvrzen jako jediný kandidát na funkci předsedy akademie.[21]

Jeho působení jako předseda Akademie věd bylo poznamenáno bojem o financování akademických institucí, v němž dokázal úspěšně čelit politickému tlaku na snížení institucionálních prostředků pro AV ČR o téměř 50 %.[22][23]

V dubnu 2016 propůjčil na dva dny prostory Akademie věd pro uspořádání mezinárodní konference na téma „Překonávání globálních hrozeb: posilování mezikulturního dialogu, stability a míru.“ Konference probíhala pod patronátem ministra zahraničních věcí ČR a za účasti zástupců zemí OIC.[24][nedostupný zdroj] V jejím průběhu vyzval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek k boji proti násilí a šíření skupinové nenávisti a k serióznímu, trpělivému a citlivému naslouchání pokojně projevovaným obavám části evropské a české veřejnosti tváří v tvář nejen náboženskému extremismu, ale i rychlým kulturním proměnám v Evropě spojeným s masovou migrací.[25][26]

Funkci předsedy Akademie věd ČR Drahoš vykonával do 24. března 2017.[27]

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš je ženatý s manželkou Evou Drahošovou, kterou potkal v době studií v Praze, mají dvě dcery – Radku (* 1979) a Lenku (* 1981).[28][29] Eva Drahošová pracovala jako knihovnice, naposledy v knihovně Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.[30] V době vyhlášení prezidentské kandidatury svého manžela bylo Evě Drahošové 66 let, byla již sedm let v důchodu a pečovala o vnoučata.[31]

Záliby a jazykové znalosti[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš nejraději tráví volný čas s rodinou na chatě a rád také pečuje s manželkou o zahradu. V létě se s manželkou věnují turistice a v zimě rádi běžkují.[32]

Podle vlastních slov ovládá Drahoš angličtinu, němčinu, ruštinu a polštinu.[33]

Členství v politických stranách, nařčení ze spolupráce s StB[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš nebyl nikdy členem žádné politické strany[34] a jako reakci na nařčení, že byl agentem StB, předložil médiím v červenci 2017 negativní lustrační osvědčení, které bylo vydáno již v roce 1992.[35]

Rodinný původ[editovat | editovat zdroj]

Otec Jiří Drahoš starší[editovat | editovat zdroj]

Otec Jiří Drahoš starší, věřící Církve československé husitské,[36] se narodil v roce 1921 do rodiny Josefa Drahoše, soustružníka cigár a špiček ze Záboří u Proseče.[37][38][39] Na učitelském ústavu odmaturoval již v době, kdy se schylovalo k Protektorátu Čechy a Morava.[pozn. 1] Kronika města zachycuje učitele Jiřího Drahoše v listopadu 1944 a to v souvislosti s odbojovou skupinou R3 podplukovníka Josefa Svatoně a kapitána Eduarda Sošky a odbojovou činností II. obvodu dobrovolných hasičů župy Vysokomýtské. Dne 18. listopadu 1944 bylo na rozkaz venkovní služebny gestapaPardubicích zatčeno protektorátními četníky několik nejužších přátel a spolupracovníků v ilegalitě působícího poštovního úředníka Jana Hartmanna, mezi nimiž se nacházel i otec Jiří Drahoš.[pozn. 2] Všechny zatčené gestapo na místní četnické stanici vyslýchalo.[40][41][42]

V červnu roku 1945, na začátku vysídlování Němců z Československa a osídlování pohraničních oblastí českým obyvatelstvem, odjel Jiří Drahoš starší ve svých 24 letech na Těšínsko do Jablunkova.[pozn. 3][43] V Jablunkově nejprve působil jako učitel na tamní základní škole a bydlel v učitelském bytě. V této době se seznámil se svou budoucí manželkou Annou (* 1923). Dne 20. února 1949 se manželům Drahošovým narodil v porodnici v Českém Těšíně syn Jiří. O tři roky později se narodil syn Josef (* 1952).[44] Oba chlapci byli pokřtěni.[36]

V roce 1950 byla v Jablunkově zřízena zvláštní škola, jejímž vedením byl pověřen Jiří Drahoš.[pozn. 4] V roce 1959 rozhodl Okresní národní výborČeském Těšíně o zřízení dvouleté „Učňovské školy zemědělské” s českým a polským vyučovacím jazykem, do jejíhož čela počítal s tehdejším ředitelem zvláštní školy Jiřím Drahošem. Vzhledem k tomu, že Jiří Drahoš absolvoval za první republiky pouze tříletý „Státní koedukační učitelský ústavLitomyšli” zakončený maturitou,[45] bylo ředitelování na novém učilišti podmíněno doplněním vzdělání na pedagogickém institutu univerzity v Brně. Studium však odmítl a nadále působil na zvláštní škole v pozici ředitele. Ředitelem učiliště se stal v roce 1960 ing. František Sikora z Českého Těšína.[46] Otec Jiří Drahoš zakončil pedagogickou dráhu v pozici ředitele Zvláštní školy Třinec, Jablunkovská čp. 241.[47][36]

Matka Anna Drahošová[editovat | editovat zdroj]

Matka Anna, vyznání římskokatolického, absolvovala jednoroční rodinnou školu „Odbornou školu pro ženská povolání” v Jablunkově.[pozn. 5] Po druhé světové válce pracovala jako vedoucí sestra územních jeslí Jablunkov, zdravotnického zařízení OÚNZ Frýdek Místek. Zemřela v roce 2009 ve věku 86 let.[48][32]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za jeho vědeckou činnost mu prezident Václav Klaus udělil v roce 2012 Medaili prvního stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy.[49] Čestné doktoráty obdržel od Slovenské technické univerzity v Bratislavě a japonské Univerzity v Kóbe.[50]

Kandidatura na prezidenta ČR[editovat | editovat zdroj]

Michal Horáček, Pavel Fischer a Marek Hilšer vyjadřují podporu Jiřímu Drahošovi v závěru kontaktní kampaně – leden 2018
Jiří Drahoš v prezidentské kampani během srpna 2017.

V říjnu 2016 uvedl, že zvažuje kandidaturu na funkci prezidenta České republiky.[51] Dne 28. března 2017 kandidaturu na prezidenta potvrdil v kulturním domě v nejvýchodnějším českém městě a svém rodišti, v Jablunkově.[52][53] O post hlavy státu se rozhodl usilovat jako nezávislý kandidát.[1] V listopadu 2017 se díky podpoře 141 234 podpisů občanů, které Ministerstvo vnitra započetlo na petici, stal jedním z devíti prezidentských kandidátů.[54]

Podle volebních modelů měl před prvním kolem prezidentské volby po Miloši Zemanovi největší šanci se stát příštím prezidentem republiky.[55] Prezentoval se především jako osobnost s ambicí spojovat společnost, konat v duchu Ústavy České republiky a pozvednout českou vědu a vzdělávání.[56] Mezi Drahošovy hlavní vize patřila aktivní role České republiky v rámci Evropské unie, její ukotvení na Západě, odpovědný přístup ke krajině a životnímu prostředí[57] a podpora lidské vynalézavosti a tvořivosti jako jediného „obnovitelného zdroje“ českého bohatství.[58][56]

Volební kampaň[editovat | editovat zdroj]

Ve volební kampani Drahoše otevřeně podpořila řada předních českých osobností veřejného života, mj. předseda Pirátů Ivan Bartoš, KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, předseda TOP 09 Miroslav Kalousek či předseda STAN Petr Gazdík.[59][60] Osobnost Jiřího Drahoše ocenili i předsedové ANO, ČSSD či ODS.[61] Strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Zelení[62] Drahoše podpořily také oficiálně.[63] Je populární u voličů i politiků napříč politickým spektrem, včetně lidovců, sociálních demokratů či členů hnutí ANO.[64] O úřad prezidenta se ovšem uchází jako nadstranický kandidát.[65][66]

V červenci 2017 se podle bookmakerů stal poprvé favoritem pro prezidentské volby 2018.[67] Mnoho fanoušků má také v občanské internetové hře Prezident 21.[68] Výsledky průzkumu agentury Focus pro Český rozhlas ze září 2017 dávaly Drahošovi pro první kolo volby naději na postupové druhé místo se ztrátou 15 % na Miloše Zemana.[69] Podle průzkumu agentury Median pro Seznam.cz ze září 2017 byl nejpřijatelnější ze všech současných kandidátů a v druhém kole by proti Zemanovi zvítězil v poměru 55,5:44,5.[70] Podle průzkumu agentury Stem/Mark z listopadu 2017 však už měl oproti Zemanovi menší podporu, a to v poměru 40:45.[71]

Během 22 předvolebních debat, které hodnotil tým Demagog.cz, měl Jiří Drahoš největší procento pravdivých výroků (94 %), na opačné straně žebříčku pravdivosti skončili Miloš Zeman (74 %) a Petr Hannig (61 %).[72]

Do svého poradního týmu si Drahoš vybral bývalého velvyslance v USA a Rusku Petra Koláře

Do svého poradního týmu si vybral předsedkyni SÚJB Danu Drábovou, ekonoma Daniela Münicha, odborníka na veřejnou správu Karla Půbala, generální ředitele ŘLP Jana Klase, nakladatele Jiřího Padevěta, astrofyzika Jiřího Grygara, ekonoma Petra Teplého, egyptologa Miroslava Bártu, rektora ČZU Petra Skleničku, historika Jaroslava Šebka, bývalého diplomata Petra Koláře, poradce pro sociální péči Šimona Ornesta a Ladislava Angeloviče a ekonoma Lukáše Kovandu.[73]

Finanční podpora kampaně[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2017 Drahošův volební štáb uvedl, že jedná o možnostech podpory s podnikateli.[74] Od firem dostal do prvního kola největší podporu od společností Motejlek.com, s.r.o., Lázně Luhačovice, a.s., Léčebné lázně Jáchymov, a.s., bpd partners a AVEKO Servomotory, a.s.[75][76] Největší finanční podporu od soukromých osobností získal do prvního kola od Dalibora Dědka (spolumajitele skupiny firem Jablotron), Martina Wichterleho (vnuka vynálezce kontaktních čoček a zakladatele strojírenské skupiny Wikov), Libora Winklera, Ivana M. Havla, Václava Pačese, Heleny Illnerové, Pavla Bratinky a Věcslava Michalíka (starosta Dolních Břežan).[76] Mezi Drahošovy sponzory patří také miliardáři Martin Vohánka a Luděk Sekyra,[77] dále Jakub Havrlant, spolumajitel Mall.cz, a spolumajitel developerské společnosti Finep Pavel Rejchrt.[78] Částku ve výši 200 tisíc Kč poslal také bývalý ředitel exekutorského úřadu Přerov Robert Runták.[79]

Do druhého kola získal Drahoš podporu od manželů Horákových, majitelů společnosti Albatros Media, od Nadace Blížksobě, od firmy Y Soft Corporation nebo od spolumajitele finanční skupiny RSJ Václava Dejčmara. K polovině ledna 2018 získal Drahoš na kampaň 34 milionů korun.[80]

První kolo voleb[editovat | editovat zdroj]

V samotných prezidentských volbách získal v prvním kole 26,6 % hlasů, čímž skončil na druhém místě za Milošem Zemanem s 38,56 % hlasů. Do druhého kola se tak dostal právě se stávajícím prezidentem Zemanem.[4] Po skončení prvního kola vyjádřili neúspěšní kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek podporu Jiřímu Drahošovi do druhého kola a vyzvali své voliče, aby ho volili. Michal Horáček mu navíc zdarma nabídnul své billboardy, zaplacené i na druhé kolo voleb.[81]

Druhé kolo voleb[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš postoupil do druhého kola voleb společně s Milošem Zemanem. Druhé kolo voleb proběhlo v pátek 26. a v sobotu 27. 1. 2018. V sobotu 27. 1. ve 14:00 se všechny hlasy začaly počítat a v 16:00 už byly všechny hlasy spočítané. Vyhrál Miloš Zeman s 51,36 % hlasů (celkem 2 853 390 hlasů), čímž Jiřího Drahoše relativně těsně porazil s 48,63 % hlasů (celkem 2 701 206 hlasů).[4] Celková účast u voleb byla 66,60 %. Jiří Drahoš po uznání porážky prohlásil, že neodchází ani z politiky, ani z veřejného života, a že „to co není nyní, tak bude“.[82]

Kandidatura do Senátu PČR[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 se v médiích objevila informace, že Drahoš zvažuje kandidaturu ve volbách do Senátu PČR na podzim 2018, a to v obvodu č. 20 – Praha 4, kde dlouho žil.[83][84] O měsíc později tuto informaci potvrdil.[85] Podporu mu vyjádřily KDU-ČSL, TOP 09, hnutí STAN a Zelení.[86]

Politické názory[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní politika[editovat | editovat zdroj]

Otázka českého členství v NATO[editovat | editovat zdroj]

Považuje se za proevropského kandidáta, který jednoznačně stojí za členstvím Česka v NATO: „Česká republika je součástí demokratické Evropy. Chceme-li mít na Evropu vliv, musíme být její součástí. Další zásadní věcí je bezpečnost státu. Žádný stát naší velikosti není schopen zvládnout bezpečností tematiku samostatně. Proto je naše členství v NATO důležité.“[87] Je také proti referendu o vystoupení z NATO.[88] Spojené státy považuje za dobrého spojence České republiky a podle Drahoše na tom nic nezměnilo ani zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.[89]

Otázka referenda o vystoupení z EU a přijetí eura[editovat | editovat zdroj]

O možnosti uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie se vyjádřil skepticky. Jako důvod své opatrnosti uvádí názor, že o složitých tématech, jako je členství v mezinárodních organizacích, nelze rozhodovat „jednoduchými otázkami ANO-NE“.[90][91] Referendum je v době snadného ovlivňování názorů lidí všemi směry, zejména prostřednictvím Internetu, z jeho pohledu velmi nebezpečné.[92] Na svém webu svůj postoj doplňuje: „Dnes ale není vystoupení z EU tématem, o kterém by se vedla soustavná celospolečenská debata. Jen ta přitom může přinést informace nezbytné pro pochopení problematiky v celé její šíři. Hlavní slovo dnes bohužel nemají fakta, ale politické emoce a často i cílené dezinformace. To je přesně ta situace, kdy o budoucím směřování země podle mě není správné rozhodovat v referendu.“ Pokud by však takový zákon byl Parlamentem přijat, nebránil by mu. Bylo by však podle něj důležité uspořádat korektní kampaň, v níž by byli občané informování o výhodách členství v EU. Názor mnohých by se pak podle něj změnil. Je však pro referendum na komunální úrovni.[8] Drahoš podporuje zahájení procesu přijetí eura již v následujícím volebním období.[93]

Otázka uvalených sankcí na Rusko[editovat | editovat zdroj]

Nerušil by sankce proti Rusku a podporuje ukrajinskou územní celistvost. Česko by podle Drahoše nemělo sloužit jako most mezi Ruskem a Západem, protože je samo součástí EU, a „můžeme naopak věrohodně varovat před naivitou, kterou některé síly v západních zemích vůči Rusku projevují.“[94] Drahoš si spojuje současné Rusko se Sovětským svazem a s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, a uvedl, že Češi mají „zkušenosti s mentalitou Ruska, nejen kvůli jeho blízkosti, ale také kvůli jeho vlivu na domácí poměry po okupaci v roce 1968.“[94] V rozhovoru pro Český rozhlas spekuloval, že si ruské tajné služby přejí znovuzvolení Miloše Zemana, připustil ale, že pro svá tvrzení nemá žádné důkazy. Rusko označil za hrozbu pro Českou republiku.[89] V jiném rozhovoru pro E15.cz Drahoš prohlásil, že mít dobré vztahy se stabilním Ruskem je v zájmu Evropy i České republiky.[94]

Vztahy s Čínou[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2017 prohlásil, že čínské investice v Česku nepovažuje za přínosné a nepodepsal by také prohlášení českých ústavních činitelů o respektu k čínské územní celistvosti.[95] Ve vysílání Českého rozhlasu 14. ledna 2018 ovšem uvedl, že nemá nic proti obchodování s Čínskou lidovou republikou, protože „Čína je světová velmoc“ a „byznys s ní dělá celá řada států.“[89]

Katalánsko, změny klimatu, armáda a Izrael[editovat | editovat zdroj]

Během Katalánské krize v roce 2017 a v době konání referenda o nezávislosti Katalánska vyjádřil Drahoš pochopení pro snahu španělského premiéra Mariana Rajoye zabránit konání neústavního referenda, odmítl ale násilí španělské policie proti katalánským civilistům.[96]

Podle Jiřího Drahoše je také vliv člověka na globální změnu klimatu nepopiratelný a lidskou činností bychom měli důsledky globálních změn eliminovat.

Podle jeho názoru je armáda nedostatečně ozbrojena a výdaje na ni bychom měli zvyšovat pro dodržení závazků se státy NATO a jednotky AČR by se měly i nadále podílet na operacích v Afghánistánu.[97]

Drahoš označil stát Izrael za zemi, která je mu sympatická.[98] Uvedl, že zde se zrodila důležitá část židovsko-křesťanské civilizace, která je pro Evropu klíčová a tradiční vztahy s Izraelem jsou velmi dobré a Drahoš by v těchto vztazích určitě rád pokračoval.[99]

Migrační krize[editovat | editovat zdroj]

Podle svého postoje z ledna 2018 se Jiří Drahoš domnívá, že „přerozdělování uprchlíků na základě kvót je neúčinné a dokonce politicky škodlivé“ a že problém uprchlíků „může narušit politickou, ekonomickou i kulturní stabilitu Evropy“.[91] V říjnu 2015 napsal Drahoš komentář do Hospodářských novin pod názvem „Vážnější migrační vlny ještě přijdou“, ve kterém píše: „Nesmíme však podléhat populistickým návodům na jednoduchá řešení a musíme si zachovat zdravý rozum. Potřebujeme dlouhodobou strategii migrační politiky, která umožní efektivní zvládání proudu uprchlíků tak, aby to odpovídalo absorpční kapacitě České republiky.“[100]

Evropská migrační krize se podle Drahoše nevyřeší „zadrátováním hranic,“ ale měla by se řešit na místě, kde vzniká. Jelikož do Evropy přichází řada migrantů z čistě ekonomických důvodů, musíme se prostě smířit s tím, že rozumné řešení bude stát hodně peněz.[51] V červnu 2017 Drahoš uvedl k otázce uprchlických kvót pro členské země EU, že „Přijmout tady nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“[101]

Při diskuzi s občany během předvolební kampaně v červenci 2017 Drahoš uvedl, že v Evropě neexistuje žádný úspěšný model integrace muslimů, a prohlásil, že „Evropa nemůže uživit sto milionů Afričanů, je třeba pomáhat jim doma.“[98] Také řekl, že problémem je vytváření uzavřených muslimských komunit v Evropě, ale také dobrovolná segregace některých skupin obyvatel od většinové společnosti ve Spojených státech.[99]

V otázce migrace a teroru byl přístup Jiřího Drahoše hodnocen jako nejvstřícnější v anketě s anonymními odpověďmi IDNES.cz „Otázka pro prezidenta“:[102]

Musíme současně řešit následky i příčiny. Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb. Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci. Tam by měla Evropa směrovat své úsilí, nikoliv do vnucených kvót.

Na Volební kalkulačce uvádí, že by Evropa migrační krizi měla řešit koordinovaně – „to ale neznamená podřídit se kvótám, koordinovaný postup je vždy účinnější.“ Zároveň Jiří Drahoš považuje členství v EU za „příležitost, jak hájit naše zájmy a podílet se na rozhodování.“[97]

Signatář výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2015 Drahoš podepsal spolu s 3 500 vědci a 9 000 osobami mimo vědeckou obec výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti.[103][104] Drahoš v souvislosti s podepsáním výzvy označil vědce za „elitu“ českého národa a prohlásil, že vědci „přemýšlejí, analyzují, kritizují a jsou od počátku vedeni k tomu, aby pochybovali. Nevím, kdo víc by měl být elitou.“[104]

Vnitrostátní politika[editovat | editovat zdroj]

V tiskové zprávě po oznámení kandidatury sdělil Drahoš, že hlavním důvodem jeho kandidatury „jsou obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám.“[105]

Jiří Drahoš s manželkou Evou Drahošovou při vzpomínkové akci k událostem 17. listopadu 1989 na Národní třídě

Nejmenoval by vládu, jejíž součástí by byli komunisté.[88] Nejmenoval by premiérem někoho, kdo je obviněn z trestného činu (například v případě možného obvinění Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo).[106]

Institut milosti podle jeho názoru do českého právního řádu patří, jakožto „světélko na konci tunelu“ poskytující každému odsouzenému naději. Uděloval by ji pouze ze sociálních, zdravotních a humanitárních důvodů a před jejím udělením by se radil s odborníky.[8]

Mezi českými politiky ocenil Pavla Bělobrádka pro akceptaci racionálních argumentů, Miroslava Kalouska za plnění svých slibů, „byť byl ministrem ve vládách, které Akademii věd příliš nepřály“ a jako korektního ve vyjednávání ocenil také Jana Fischera. Naopak považoval za nepřijatelné, aby český prezident říkal v Číně, že se tam jezdí učit, jak stabilizovat společnost.[107] V minulosti nebyl a ani nebude členem žádné politické strany.[108] Podporu mu vyjádřili předsedové STAN, KDU-ČSL a TOP09.[109]

Navrhl, aby se z Budapešti do Prahy přestěhovala Středoevropská univerzita, kterou založil a financuje americký miliardář a filantrop George Soros.[110]

Podporuje progresivní zdanění, tedy aby lidé s vyššími příjmy platili procentuálně vyšší daně. Byl by pro zvyšování důchodového věku i nad 65 let. Není proti privatizaci národního podniku Budějovický Budvar.[111]

Otázka EET, rodiny, homosexuálních párů a zákazu kouření[editovat | editovat zdroj]

Souhlasil s elektronickou evidencí tržebrestauracích a ve většině ostatních segmentů služeb, s tím, že ví o řadě restaurací, které s tím také nemají problém.[112] Nezaváděl by ji však pro trhovce a drobné podnikatele.[113]

Jiří Drahoš zdůraznil svou víru v tradiční rodinu, v níž se učíme „ty nejzákladnější věci o sobě a druhých lidech“. Nebyl by ani proti zákonu zrovnoprávňujícímu adopci homosexuálními páry, již považuje za lepší alternativu, než aby děti vyrůstaly bez rodiny v dětském domově.[114][113]

Zákaz kouření v restauracích vnímal tak, že se Česko přiřadilo ke zbytku Evropy a mohl by mít prý také sympatický sociální dopad.[115] Je pro to, aby měl kuřák tak vysoký stupeň pojištění, který odpovídá riziku.[116]

Otázka Sudetských Němců a vyznamenání Mašínů[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2017 uvedl k otázce vysídlení Němců z Československa, že poválečný odsun sudetských Němců byl především důsledek něčeho, co se stalo v předchozích šesti letech.[117] V červnu 2017 ovšem uvedl, že by přijal pozvání na výroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, pokud by s tím souhlasila vláda.[101] Vyjádřil, že má pochopení pro kontroverzní skupinu bratří Mašínů a prohlásil, že „Každý má právo na odpor totalitnímu režimu.“[101] Vyznamenání by jim ale nepředal: „Příběh bratří Mašínů má zastánce i kritiky – rozděluje národ. Proto je lepší ho nechat historikům a budoucím generacím.“[118]

Otázka církevních restitucí a jejich zdanění[editovat | editovat zdroj]

Jiří Drahoš se také zastal církevních restitucí a odmítl jejich zdanění.[2][119] V rozhovoru pro IDNES.cz prohlásil, že „vracet se dnes k těmto problémům by mohlo být otevřením Pandořiny skříňky. To bychom už pak mohli danit ledasco.“[120]

Spolková činnost[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 2018 Drahoš založil spolek Společně pro Česko, pomocí něhož plánuje nabízet řešení důležitých témat.[84][121]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Marie Cibulková na Neviditelném psu upozornila na údajné porušení zákona, kdy byl Jiří Drahoš zvolen v březnu 2013 podruhé předsedou Akademie věd. Podle zákona totiž může být člen Akademické rady zvolen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období a rada je tvořena i jejím předsedou. Drahoš zde čtyři roky pracoval jako místopředseda a poté osm let jako její předseda. Na kritiku AVČR reagovala vyjádřením, že se předseda údajně volí zvlášť.[122] Kontroverzní jsou i některé informace v rozhovorech s Jiřím Drahošem, které byly sepsány Jiřím Padevětem (Věda života).[123]

Během volební kampaně vyvolala kritiku jeho změna názoru, kdy nejdříve prohlašoval, že by vládu podpořenou komunisty nejmenoval, a poté otočil s tím, že by takovou vládu přece jenom jmenoval. Kritizováno bylo také jeho prohlášení na jeho oficiálním facebookovém účtu, týkající se udělování amnestií, názory na amnestii totiž zčásti zkopíroval z facebookového účtu svého tehdejšího protivníka Michala Horáčka a vydával je za své vlastní. V dalším příspěvku se Jiří Drahoš za „kreativitu našeho externího kreativce“ omluvil s vysvětlením, že šlo o „trapné nedorozumění“.[124][125][126]

Některá média se pozastavila nad Drahošovým poradcem Jakubem Kleindienstem, členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která podle policie ve Středočeském kraji narušovala soutěže ve prospěch Davida Ratha. Českému rozhlasu Kleindienst o kauze sdělil: „Kdybych něco takového zpozoroval, tak bych to nahlásil. Vůbec se mě to netýkalo. V té firmě jsem vůbec nepůsobil, myslel jsem si, že tu firmu koupím, ale na to nedošlo.“[127] Jiří Drahoš přiznal, že o Kleindienstově problematické minulosti věděl, ale kritiku novinářů považuje za vytrženou z kontextu a nepřikládá ji důležitost.[127]

Manželka Jiřího Drahoše Eva Drahošová prohlásila dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz následující: „V České televizi nám fandí, ale nesmí to dávat najevo.“[128] Drahošová ale později uvedla, že byl výrok vytržený z kontextu.[129]

Drahoš v závěrečné prezidentské debatě na ČT před 2. kolem prezidentských voleb, kterou moderovala Světlana Witowská, prohlásil, že nejvíce mu na Zemanovi vadí, že „společnost nespojuje, že ji rozděluje, že je prezidentem dolních deseti milionů.“[130] Podle některých komentátorů Drahoš myslel frázi „prezidentem dolních deseti milionů“ ironicky, ale nevyznělo to tak.[131]

Názory na Jiřího Drahoše[editovat | editovat zdroj]

Jiří Bartoška, Martha Issová, David Ondříček a další osobnosti uměleckého života vyjadřující podporu Jiřímu Drahošovi

Především před druhým kolem prezidentských voleb vyjádřily Jiřímu Drahošovi podporu různé osobnosti, na druhou stranu další osobnosti se jasně vyjádřily pro jeho protikandidáta Miloše Zemana. Následující vyjádření jsou jen výběrem z mnoha vyjádření pro i proti prof. Drahošovi:

  • Poté, co Jiří Drahoš prohlásil, že by prezidentské volby 2018 mohly být ovlivněny zahraničními rozvědkami, vyjádřil se Miloš Zeman, že se podle něj mohlo jednat o trestný čin šíření poplašné zprávy. Drahoš na to řekl, že pro ovlivňování voleb přímý důkaz nemá, ale že se domnívá, že něco takového existuje.[124] Podle rozboru serveru Demagog.cz a dalších médií ovšem Miloš Zeman nepřesně citoval vyjádření BIS, která ovlivňování voleb nevyloučila, avšak uvedla, že o žádném ovlivňování nemá informace.[132][133]
  • Společně vyjádřili podporu Jiřímu Drahošovi hejtmani Martin Netolický (ČSSD), Josef Bernard (ČSSD), Jiří Štěpán (ČSSD), Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Hejtmani dříve svou volbu vyjádřili na Facebooku, povětšinou s odvoláním na politické kauzy Miloše Zemana. Naopak hejtman Královéhradeckého kraje Štěpán odůvodnil svou volbu následovně: „Profesor Drahoš je osobnost, která má zkušenosti, prokazatelné výsledky, bude kultivovat politickou kulturu a držet Českou republiku v civilizované Evropě.[134]
  • Jiní, mezi něž patří Jiří X. Doležal, podpořili Jiřího Drahoše jako protiváhu Miloše Zemana: „Ano, je pravda, že v mnohém s Drahošem nesouhlasím, ale každopádně je to člověk Západu. Člověk noblesní, vzdělaný, kultivovaný, člověk, kterého můžu za jeho předchozí kariéru jen hluboce obdivovat, člověk, který reprezentuje to nejlepší, co tahle země má – totiž české mozky.“[135]
  • V Aréně Jaromíra Soukupa citoval Jaromír Soukup komentátora časopisu Týden filmového střihače Vladimíra Baráka (Týden vydávaný Empresa Media, jehož je Soukup ředitelem), podle nějž Akademie věd fungovala pod Drahošovým vedením „v režimu samospádu.“[136] V reakci Jiří Drahoš naznačil, že 95 % členů Akademie věd bude mít jiný názor.[137] Opačné hodnocení přinesl např. Jiří Grygar, astrofyzik a popularizátor vědy, slovy: „Znám pana profesora jako svého nejvyššího šéfa v posledních osmi letech, ale také jako váženého člena Učené společnosti ČR. Za tu dobu vytáhl z bryndy Akademii věd a projevil rozhodnost a dobrý úsudek v krizových situacích.“[138]
  • Pro českého europoslance Jana Zahradila (ODS) se stal Jiří Drahoš definitivně nevolitelným svými názory o euru, jehož přijetí by dle svých slov podporoval či aktivně prosazoval již v příštím volebním období.[139]
  • Bývalý prezident Václav Klaus prohlásil na adresu Jiřího Drahoše: „Od něj jsem nikdy neslyšel žádný jasný politický názor nebo názor na věci, které hýbou naší dobou.“[140] Případně: „Já myslím, že pan Drahoš byl úředníkem vědy, já myslím, že nebyl žádným velkým vědcem.“[141]
  • Václav Klaus mladší (ODS), pro časopis Reflex zase na osobu Jiřího Drahoše uvedl, že není jeho volbou z důvodu obavy jeho naprostého konformismu vůči EU, migraci a inkluzi ve školách.[142]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika Proseč II. (1918-1937) a III. (1940-1957) Jiřího Drahoše v seznamech učitelů školy obecné a měšťanské neuvádí.
  2. Učitel Jiří Drahoš, poštovní revident Fritz, řídící učitel Háp s chotí, starosta Macháček, otec a matka Hartmannovi (viz Kronika Proseč III., s. 88).
  3. Kronika Proseč III. Jiřího Drahoše v seznamu obyvatel odešlých do pohraničí neuvádí. Byl však veden v seznamu obyvatel města Proseče na čp. 78
  4. Podle §59 zákona z 21. 4. 1948 č. 95/1948 Sb., O základní úpravě jednotného školství byly zvláštní školy určeny pro děti se sníženými schopnostmi. Přesnější specifikaci neposkytoval ani zákon z 24. 4. 1953 č. 31/1953 Sb., O Školské soustavě a vzdělávání učitelů. Podle §20 zákona z 15. 12. 1960 č. 186/1960 Sb., O soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon) se mělo mládeži duševně, smyslově nebo tělesně vadné, mládeži obtížně vychovatelné a mládeži umístěné v léčebných ústavech a ozdravovnách dostávat povinného základního, popřípadě i středního vzdělání a přípravy pro povolání zvláštními prostředky a metodami, které byly přiměřené schopnostem této mládeže, a to ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči. (www.npmk.cz, Vývoj pomocných (zvláštních) škol)
  5. Jednoroční Odborná škola pro ženská povolání v Jablunkově byla zřízena a vydržována Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1937 (HOŘÍNEK, Ant., Činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku za rok 1937, s. 20), obnovena byla v roce 1945. V roce 1949 byla přeměněna na Vyšší sociálně zdravotní školu a v roce 1952 přeložena do Českého Těšína, kde stát zřídil Střední zdravotnickou školu (Státní okresní archiv Frýdek-Místek, datace 1945-1951, Vyšší sociálně zdravotní škola Jablunkov).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e ČTK. Bývalý předseda akademie věd Drahoš ohlásil kandidaturu na prezidenta. Zprávy.cz. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 28. 3. 2017 [cit. 7. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. a b BICAN, Jaroslav. Prezidentský kandidát Jiří Drahoš: Státník nebo želé?. Fotografie Petr Horník; Komentáře. zprávy.tiscali.cz [online]. Tiscali Media, a.s., 12. 4. 2017 [cit. 7. 6. 2018]. Dostupné online. 
  3. Oficiální stránky Jiřího Drahoše. Můj život [online]. jiridrahos.cz. Dostupné online. 
  4. a b c d Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  5. a b Řízení ke jmenování profesorem – Informace o průběhu a výsledcích řízení ke jmenování profesorem od roku 1999 [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Dostupné online. 
  6. Úřad pro průmyslové vlastnictví. Národní databáze patentů [online]. ÚPV [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  7. a b GEN: Jiří Drahoš. iVysílání [online]. Česká televize, 19. 2. 2017 [cit. 6. 8. 2018]. Dostupné online. 
  8. a b c LIOLIASOVÁ, Pavla; TRACHTOVÁ, Zdeňka. Drahoš: Společnost je kvůli Zemanovi rozdělená, rád bych ji stmelil. SERIÁL. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 4. 12. 2017 [cit. 8. 6. 2018]. Dostupné online. 
  9. Československé disertace, Státní knihovna ČSSR, nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1981. ČSAV - Ústav teoretických základů chemické techniky Praha, 20. 05. 1977 - 02. 06. 1977, s. 367
  10. a b c d e f g h i j k l m n o p Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Vysoké státní ocenění pro prof. Jiřího Drahoše [online]. Fotografie René Volfík. Úchp AV ČR. Dostupné online. 
  11. a b Almanach 1960-2000, ISBN 80-86186-04-0, Almanach 1960-2010, ISBN 978-80-86186-21-4, Ústav chemických procesů AV ČR, Praha
  12. Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Sbírka listin, Ročenky, Výroční zprávy a Rozpočet [online]. Úchp AV ČR. Dostupné online. 
  13. Bývalý předseda Akademie věd převzal čestný doktorát od japonské univerzity [online]. Středisko společných činností AV ČR, 2017-11-24 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  14. Orgány IA ČR [online]. Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 2017-02-07 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  15. Správní rada [online]. VŠCHT Praha [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  16. Úplný výpis ze spolkového rejstříku: Svaz chemického průmyslu České republiky, z.s. [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  17. Vědecká rada (schváleno Akademickým senátem 23. února 2016) [online]. VŠCHT Praha [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  18. Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Řídící a poradní orgány [online]. Úchp AV ČR [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  19. Lidovky.cz; ČTK. Prezident jmenoval Drahoše novým předsedou AV. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 13. 3. 2009 [cit. 8. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  20. Novým šéfem Akademie věd se stal fyzikální chemik Jiří Drahoš. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 16. 12. 2008 [cit. 7. 1. 2018]. Dostupné online. 
  21. ČTK. Kandidátem na předsedu akademie věd zvolil sněm Drahoše. Věda. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, a.s., 13. 12. 2012 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  22. Demagog.cz, citace k 6. lednu 2018.
  23. CHÝLA, Jiří: Drahoš nebo Topolánek? [1], Aktuálně.cz, 6. ledna 2018
  24. Turkish Embassy in Prague. prague.emb.mfa.gov.tr [online]. [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  25. Konference "Překonávání globálních hrozeb: posilování mezikulturního dialogu, stability a míru" [online]. Velvyslanectví České republiky v Saúdskoarabském království. Dostupné online. 
  26. ČTK. Na pražskou konferenci o islámu jen s pozvánkou ze speciálního papíru. Fotografie Jan Handrejch; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 11. 4. 2016 [cit. 23. 6. 2018]. Dostupné online. 
  27. Předseda AV ČR: prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. [online]. Akademie věd ČR [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  28. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš: Věda je úžasné dobrodružství. Fotografie Jan Handrejch; Styl. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 29. 7. 2013 [cit. 23. 6. 2018]. Dostupné online. 
  29. Zdroj pro data narození rodinných příslušníků: Michael Třeštík, Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, Agentura Kdo Je Kdo, 1998.
  30. Informace RIS MŽP
  31. První dáma 2018: Koho si Češi zvolí spolu s prezidentem? [www.domaci.eurozpravy.cz, 27. září 2017]
  32. a b Oficiální stránky Jiřího Drahoše. Kdo jsem [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  33. Prezidentské volby 2018 – kandidát Jiří Drahoš. Prezidentské volby 2018. Zprávy E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  34. FENDRYCH, Martin. Akademik Drahoš: S politiky netančím. Bude-li kandidovat na Hrad, musí tančit s voliči. Komentáře. Aktuálně.cz [online]. 18. 1. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  35. val. Drahoše mají zničit zkazky o spolupráci s StB. Ukázal lustrační osvědčení. Prezidentské volby 2018. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  36. a b c MALINOVÁ, Gabriela. Na Hrad bez kalkulu. Rozhovor s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem. Český bratr. 8. červen 2017, roč. 93, čís. 5, s. 12–16. Dostupné online. ISSN 1211-6793. 
  37. Prosečský zpravodaj 10/2017, Kandidát na prezidenta prof. Jiří Drahoš navštívil Proseč, titulní strana
  38. Kronika obce Proseče u Skutče IV., s. 139–140
  39. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, rok 1939, str. 2081: Josef Drahoš, Záboří, výroba kuřáckých potřeb
  40. Kronika Proseč III., s. 78–89
  41. Osobnosti regionů: pplk. Josef Svatoň [online]. osobnostiregionu.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  42. Pavel Čech: Odboj v období 2. světové války v okrese Chrudim, bakalářská práce 2011
  43. Kronika Proseč by Jan Nagy - Issuu, s. 161–166 a s. 266
  44. Jiří Drahoš. Věda života: rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem. Editor: Jiří Padevět. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2672-9. 
  45. Ilona Juzová: Vývoj středního a odborného školství v Litomyšli v první polovině 20. století, Brno 2015, s. 43
  46. Založení Učňovské školy zemědělské a její proměny
  47. Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Výroční zprávy, 1950 - 2000. Zvláštní škola Třinec, Jablunkovská čp. 241, 2001-2005. Speciální školy Třinec (Střední škola, Základní škola a mateřská škola), od r. 2006 Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Třinec.
  48. POHŘBY v pátek 29. května. Společenská rubrika. Moravskoslezský deník. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 28. 5. 2009. Dostupné online [cit. 10. 6. 2018]. 
  49. Prezidentské volby 2018: Profil Jiřího Drahoše. Info.cz. Dostupné online [cit. 28. 11. 2017]. 
  50. CÁPOVÁ, Michaela. Drahoš převzal za svou vědeckou práci čestný doktorát od japonské univerzity. echo24. 24. 11. 2017. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  51. a b MARTINEK, Jan. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš zvažuje kandidaturu na Hrad. Fotografie Jan Handrejch; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 2016-10-27 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  52. LUP. Boj o Hrad nabral spád. „Budu kandidovat,“ oznámil bývalý šéf Akademie věd Drahoš. Fotografie Dan Materna, Martin Pinkas; Česko. Info.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 28. 3. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  53. OTEVŘU HRAD [online]. Jiří Drahoš, 2017-03-30. Dostupné online. 
  54. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  55. Kdo vyhraje prezidentské volby 2018?. kdovyhrajevolby.cz [online]. kdovyhrajevolby.cz [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  56. a b KUNDRA, Ondřej. Signály Jiřího Drahoše. Společnost • Téma. Týdeník Respekt. Economia, a.s. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. ISSN 1801-1446. 
  57. Naše vlast - Jiří Drahoš. Jiří Drahoš. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  58. Lidské schopnosti - Jiří Drahoš. Jiří Drahoš. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  59. Kalouskův cíl: dvouciferný výsledek, euro co nejdřív a Drahoš na Hradě. iDNES.cz [online]. 30. 5. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  60. Zůstávám nestranickým kandidátem, reaguje Drahoš na podporu lidovců a Starostů. iRozhlas.cz. Český rozhlas Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  61. Sobotka: Drahoš bude silný kandidát, ukazují to reakce soupeřů. Zeman by mohl více spojovat. Video. Aktuálně.cz. Economia, a.s., 30. 3. 2017. Placený kompletní obsah. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  62. VENCÁLEK, Matouš. Zelení si zvolili nové předsednictvo, podpořili Drahoše, odmítli prohlubování spolupráce s Čínou a vyzvali k omezení jednorázových plastových výrobků. Zpravodajství. Ekolist.cz [online]. BEZK, 21. ledna 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1802-9019. 
  63. Většina sněmovních stran podporuje Drahoše, jednomyslně pro Zemana jsou jen KSČM a SPD. Lidovky.cz [online]. 18. 1. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  64. FROUZOVÁ, Kateřina. Drahoš sbírá hlasy pravice i levice. Má fanoušky v několika stranách. Fotografie Milan Bureš. iHNED.cz [online]. Economia, a.s., 28. 3. 2017. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  65. V čem jsem lepší než Zeman? Neřeknu, na názoru kandidáta nezáleží, tvrdí Jiří Drahoš. Prezidentské volby 2018. Info.cz. CZECH NEWS CENTER a.s. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  66. ČTK. Bývalý předseda akademie věd Drahoš ohlásil kandidaturu na prezidenta. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 28. 3. 2017 18:20, rev. 28. 3. 2017 20:06 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  67. RAZ; ČTK. Zemana už v roli favorita vystřídal Drahoš. Současný prezident u sázkových kanceláří ztrácí. Prezidentské volby 2018. Info.cz. CZECH NEWS CENTER a.s., 28. 7. 2017. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  68. LUŠ; INFO.CZ. Hru o prezidenta vede Drahoš, Zeman je poslední. Válcují ho hlasy odpůrců. Fotografie Martin Přibyl; Prezidentské volby 2018. Info.cz. CZECH NEWS CENTER a.s., 26. 6. 2017. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  69. LIDOVKY.CZ. Boj o Hrad má v rukou 40 procent nerozhodnutých. Podle nového průzkumu vede Zeman. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 14. 9. 2017. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  70. PAVLÍK, Bronislav; GAVENDA, Jaroslav. Exkluzivní průzkum: Drahoš upevnil pozice, u Zemana přibývá těch, co si ho nepřejí. Seznam.cz [online]. Seznam.cz, a.s., 4. 10. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  71. Kandidát Zeman má největší podporu, každý druhý Čech ho ale odmítá. Z domova. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 22. 11. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  72. KOTALÍK, Jakub. Nejvíce pravdivých výroků vyřkl Horáček, nepravd pak Zeman s Topolánkem. Fotografie Demagog.cz; Volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. 1. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  73. BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Drábová, Bárta, Kolář nebo Kovanda. Drahoš představil poradní tým na Hrad. Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 8. 1. 2018 15:21, rev. 8. 1. 2018 15:37 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  74. ABE; ČTK. Drahoš nemá peníze na kampaň. „Jednám o podpoře s podnikateli,“ přiznává. Prezidentské volby 2018. Info.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 10. 5. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  75. KOTALÍK, Jakub. Drahošovi přibývají miliony na kampaň, Zeman zatím transparentní není. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 25. 8. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  76. a b NOVOTNÝ, Jan. Miláček byznysmenů? Jiřího Drahoše sponzoruje několik českých miliardářů. Politika. Euro.cz [online]. Mladá fronta a. s., 3. 9. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  77. NOHL, Radek. Jiří Drahoš dostal 1,5 milionu od jednoho z největších českých filantropů. Zprávy. Seznam.cz [online]. Seznam.cz, a.s., 14. 11. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  78. Za Drahošem se šikují vlivní podnikatelé. Potřebujeme slušného prezidenta, napsal majitel Mall.cz. Fotografie Ludvík Hradilek; Domácí. Aktuálně.cz [online]. 1. 11. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  79. Největší sponzoři prezidentských kandidátů? Koho podporují podnikatelé z Olomoucka. Reportáž. HlídacíPes.org [online]. HlídacíPes.org, 8. 1. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  80. ČTK. Drahoš získává nové sponzory na druhé kolo prezidentské kampaně. Chce do něj investovat deset milionů korun. Domácí. Hospodářské noviny. Economia, a.s., 15. 1. 2018. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. ISSN 1213-7693. 
  81. Fischer, Hilšer, Kulhánek i Topolánek stojí za Drahošem. A Horáček mu nabízí své billboardy. Domácí. ČT24. Česká televize Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. 
  82. ČTK; KABÁTOVÁ, Šárka. Jdeme dál, z veřejného života neodcházím, řekl Drahoš na pódiu za mohutného potlesku | Domov. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 27. 1. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  83. MARTINEK, Jan; DANDA, Oldřich. Drahoš uvažuje o Senátu za Prahu 4. Fotografie Jan Handrejch, Petr Horník. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 24. 2. 2018 [cit. 6. 6. 2018]. Dostupné online. 
  84. a b zr; ČTK; jim. Drahoše podpoří pravice, jeho rivalku ANO. Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 2. 6. 2018, roč. 28, čís. 127, s. 3. ISSN 1211-2119. 
  85. NOVOTNÝ, Jan. Drahoš bude kandidovat do Senátu. V Praze 4 vyzve bývalou kolegyni z akademie věd. Politika. Euro.cz [online]. Mladá fronta a. s., 14. 3. 2018 [cit. 6. 6. 2018]. Dostupné online. 
  86. Drahoš získal pro volby do Senátu v Praze podporu ze čtyř stran. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 1. 6. 2018 8:30, rev. 1. 6. 2018 9:14 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  87. Jiří Drahoš. www.facebook.com [online]. [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  88. a b BARTONÍČEK, Radek. Zemana respektuji, Ovčáček mě nezajímá. Beru léky na tlak, jinak jsem zdravý, řekl kandidát Drahoš. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Rev. 30. 3. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  89. a b c Jan Pokorný; GRIM, Jakub; KOTTOVÁ, Anna. Drahoš po prvním kole: Ruské tajné služby usilují o znovuzvolení Miloše Zemana. Volby. iRozhlas.cz. Český rozhlas, 14. 1. 2018. Dostupné online [cit. 10. 6. 2018]. 
  90. Debata prezidentských kandidátů. Prezidentské volby 2018. Echo24. ECHO MEDIA, A.S., 8. 11. 2017. Dostupné online [cit. 10. 6. 2018]. 
  91. a b Oficiální stránky Jiřího Drahoše. Kdo jsem: Vaše časté otázky [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  92. Pořad 168 hodin, České televize, 3. dubna 2017, redaktorka Kristina Ciroková
  93. BIBEN, Martin; NEPRAŠOVÁ, Veronika. Plaťme eury, říká prezidentský kandidát Drahoš. Proces přijetí by podle něj měl začít už za příští vlády. Fotografie Jan Mudra; volba prezidenta. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2. 10. 2018 [cit. 23. 6. 2018]. Placený článek. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  94. a b c PUČELÍK, Karel. Nevidím důvod pro rušení sankcí proti Rusku, říká prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Zprávy. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 14. 4. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  95. HONZEJK, Petr; BARTONÍČEK, Radek. Drahoš: Čínské investice pro naši ekonomiku větší význam nemají. S dalajlámou bych se soukromě sešel. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 7. 4. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  96. Čeští politici odmítají násilí při katalánském referendu. Zprávy. České noviny [online]. ČTK, 2. 10. 2017 11:00, rev. 2. 10. 2017 16:35 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  97. a b KohoVolit.eu. Volební kalkulačka [online]. KohoVolit.eu [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  98. a b Foto: "Ještě není politik, odpovídá na otázky". Drahoš zahájil kampaň, města objíždí s manželkou. Fotografie Ludvík Hradilek; Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 14. 7. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  99. a b HORA, David. Fascinuje mě Angela Merkelová, vykládal Drahoš lidem. Chtěl by vytvářet atmosféru pro kreativní vzdělávání. Aréna. Parlamentní Listy [online]. OUR MEDIA a.s., 14. 7. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  100. Předseda Akademie věd: Vážnější migrační vlny ještě přijdou. Fotografie Jan A. Novák; Komentář. Ekonom [online]. Economia, a.s., 30. 10. 2015 00:00, rev. 31. 10. 2015 08:16 [cit. 12. 6. 2018]. Zpoplatněný článek. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  101. a b c KOPECKÝ, Josef. Drahoš by nejmenoval vládu závislou na KSČM. 2600 migrantů není problém, řekl. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 29. 6. 2017 19:32, rev. 29. 6. 2017 21:12 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  102. WIRNITZER, Jan. Jak čelit migraci a teroru? Z uchazečů o Hrad u čtenářů vyhrál Drahoš. Fotografie František Vlček; Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 22. 6. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  103. Vědci proti strachu a lhostejnosti [online]. Vyzvavedcu.cz, 2015-08-17 [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  104. a b SENKOVÁ, Zita; LUPTÁKOVÁ, Věra; DRAHOŠ, Jiří. Jiří Drahoš: Vědci, kteří nesouhlasí s naší výzvou, se jen rádi vymezují. Fotografie Honza Ptáček; Jak to vidí. Dvojka. Český rozhlas, 22. 9. 2015. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné také na: [2]. 
  105. Drahoš oznámil kandidaturu na Hrad: Chci být autentickým nezávislým prezidentem. Fotografie Roman Vondrouš. ČT24. Česká televize, 28. 3. 2017. Dostupné online [cit. 9. 6. 2018]. 
  106. ŠTRUNC, Pavel; KREPINDL, Martin. Trestně stíhaného Babiše bych premiérem nejmenoval, říká prezidentský kandidát Drahoš. Prezidentské volby 2018. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 21. 8. 2017 [cit. 9. 6. 2018]. Dostupné online. 
  107. KOPECKÝ, Josef. Drahoš vytkl Zemanovi chování v Číně i uzavřenost Pražského hradu. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 30. 3. 2017 [cit. 9. 6. 2018]. Dostupné online. 
  108. KUBÍK, Jiří. Rozhovory: Drahoš ví, že musí lovit v Zemanových vodách. Jsem připraven snášet útoky, říká profesor. Seznam.cz Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 31. 3. 2017 [cit. 9. 6. 2018]. Dostupné online. 
  109. red. Jiří Drahoš - kandidát na prezidenta České republiky ve volbách 2018. Fotografie Jakub Poláček, Martin Sekanina, ara; Prezidentské volby 2018. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 14. 1. 2018 [cit. 9. 6. 2018]. Dostupné online. 
  110. RYCHLÍK, Martin. Sorosova univerzita do Česka? Nejspíš fikce. Domov. PressReader.com [online]. 6. 4. 2017 [cit. 9. 6. 2018]. Dostupné online. 
  111. KOČÍ, Petr. S kým se shodnete, s kým ne? Porovnejte si své názory s prezidentskými kandidáty. Volby. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 11. 12. 2017, rev. 12. 12. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  112. STĚHULOVÁ, Petra. Zeman mě chtěl za poradce, pak se neozval, řekl v Pressklubu kandidát na prezidenta Drahoš. Zprávy. Frekvence 1 [online]. Czech Media Invest, a.s., 1. 4. 2017 [cit. 23. 6. 2018]. Dostupné online. 
  113. a b Jiří Drahoš, rozhovor pro DVTV [online]. YouTube, 2017-04-30 [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  114. Oficiální stránky Jiřího Drahoše. Rodina na prvním místě [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  115. Jiří Drahoš [online]. Facebook, 2017-05-31 [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  116. DOLEŽALOVÁ. Láska opravdivá, zpíval Jiří Drahoš během prezidentské kampaně v Opavě. Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 26. 5. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  117. KOPECKÝ, Josef. Drahoš odmítá megakanál, po němž touží Zeman, i evropský superstát. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 3. 4. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  118. Kolegium Paměti národa. Debata s Jiřím Drahošem – celý záznam. [s.l.]: YouTube, 30. 6. 2017. Dostupné online. 
  119. Hledá se prezident: Jiří Drahoš o církevních restitucích [online]. YouTube, 2018-01-04 [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  120. HELLER, Jakub. Zeman vytvořil z politické scény zkyslý guláš, řekl v Rozstřelu Jiří Drahoš. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 19. 12. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  121. Společně pro Česko
  122. Drahoš? Kdo je to Drahoš?. Politika. Neviditelný pes [online]. MAFRA, a.s., 23. 9. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1212-673X. 
  123. Josef Říman; František Houdek. Od pluhu do Senátu a zpátky. 1. vyd. Praha: Galén, 2017. 350 s. ISBN 978-80-7492-309-8. ; ČERMÁK, Jan. Pane profesore Drahoši, nedostal jsem od Vás odpověď. Bývalý nadřízený kandidáta promluvil. Fotografie Vít Hassan; Aréna. Parlamentní listy [online]. OUR MEDIA a.s., 25. 1. 2018 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  124. a b ŠTRUNC, Pavel. Vládu s důvěrou SPD a komunistů bych jmenoval, říká prezidentský kandidát Drahoš. Volby. Info.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 13. 12. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  125. Jiří X. Doležal. Drahošova kampaň je s prominutím pumprdentlich. Fotografie Nguyen Phuong Thao; Komentáře. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 21. 12. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  126. JANÁKOVÁ, Barbora. Drahoš opsal Horáčkovy citace a sklidil posměch na sociálních sítích. Volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 20. 12. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  127. a b KEDROŇ, Radek. Drahošovu kampaň vede muž z firmy stíhané v kauze Rath. 'Prověřím to. Co vím, mi nevadí,' říká kandidát. Fotografie Filip Jandourek; Zprávy z domova. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 3. 4. 2017 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  128. ŤOPEK, Martin. Drahošová zahájila kampaň. V dětském domově přála k narozeninám, vtipkovala na Zemanův účet. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 18. 1. 2018 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. 
  129. SATTLER, Robert. Drahošová: Debata na Primě byla reality show plná nenávisti. Fáma s ČT vznikla v maskérně. Fotografie Ladislav Němec; Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 25. 1. 2018 [cit. 10. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  130. MAZANCOVÁ, Hana; HARZER, Filip; ŘÁPEK, Jan. 'Papalášské oslavy, amatérský zásah i naprostý chaos.' Projděte si výroky druhé prezidentské debaty. Volby. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 25. 1. 2018 [cit. 20. 6. 2018]. Dostupné online. 
  131. HONZEJK, Petr. Drahoš povstal, Zeman ho v debatě neporazil. Ukázalo se, že na seriózní půdě prezident ztrácí kouzlo. Fotografie Lukáš Bíba; Názory. iHNED.cz [online]. Economia, a.s., 25. 1. 2018 [cit. 10. 6. 2018]. Placený článek. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  132. ADÁMEK, Oliver. Zemanovo vánoční chlácholení: Volby nikdo neovlivnil a ta země taky nesouhlasí. Volby. Reflex.cz. CZECH NEWS CENTER a.s., 27. 12. 2017. Dostupné online [cit. 11. 6. 2018]. 
  133. Factcheck politických diskuzí [online]. Demagog.cz, z.s. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  134. Pětice hejtmanů se sešla, aby vyjádřila podporu Drahošovi. Fotografie Barták Dominik. České noviny [online]. ČTK, 18.01.2018, 08:11, rev. 18.01.2018 10:07 [cit. 11. 6. 2018]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  135. Jiří X. Doležal. JXD: Proč budu v druhém kole volit Drahoše, a ne alkoholem nasáklého a vulgárního Zemana. Fotografie Nguyen Phuong Thao; KOmentáře. Reflex.cz. CZECH NEWS CENTER a.s., 15. 1. 2018. Dostupné online [cit. 11. 6. 2018]. 
  136. BARÁK, Vladimír. Co stojí za pádem Sykové? Konkurenční boj vědců. Fotografie Radek Cihla; Názory. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, a.s., 8. 6. 2016 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  137. Daniel. Emotivní a drsná debata s Michalem Horáčkem v Aréně J. Soukupa [online]. YouTube, 2017-12-13 [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  138. Kolem Drahoše se rýsují výrazní podporovatelé, hlásí se Dědek či Grygar. Fotografie Dan Materna; Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 24. 3. 2017 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  139. čem. Drahoš je naprosto nevolitelný? Jeho výroky naštvaly europoslance ODS. Domov. EuroZprávy.cz. INCORP a.s., 3. 10. 2018. Dostupné online [cit. 12. 6. 2018]. ISSN 2336-257X. 
  140. VÁLKOVÁ, Hana. Klaus: Topolánek je dobrým kandidátem, Drahošovi chybí politické názory. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 7. 1. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  141. "Drahoš není žádný velký vědec, jeho stoupenci jsou slabší než výhružně předváděli…" říká Václav Klaus. xTV.cz [online]. XTV s r. o., 8. 2. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 
  142. STONIŠ, Marek. Václav Klaus ml.: Miloš Zeman? Moje truchlivá volba. Pětka Václava Klause ml. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 19. 1. 2018 [cit. 12. 6. 2018]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]