Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Pohled ze dvora
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Obec město Praha
Souřadnice
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Základní informace
Církev římskokatolická církev
Architektonický popis
Stavební sloh baroko na románském základě
Výstavba 1140
Specifikace
Délka 63 m
Šířka 10 m
Odkazy
Adresa Hradčany, Strahovské nádvoří Praha 1-Strahov
Ulice Strahovské nádvoří
Kód památky 11720/1-904 (PkMnMISSezObr) (součást památky Strahovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově byla založena roku 1140[1] členy řádu premonstrátů pro potřeby svého Strahovského kláštera. V jádru je bazilika románská trojlodní s gotickou příčnou lodí.[2] Během staletí byla bazilika mnohokrát přestavována a proto zde můžeme najít ukázky mnoha stavebních slohů.[2] Pro kostel jsou charakteristické dvě vysoké štíhlé věže, které jsou dominantou okolí.[3]

Působili zde slavní varhaníci Jan Křtitel Kuchař a Robert Führer. V roce 1787 si na zdejších varhanách zaimprovizoval Wolfgang Amadeus Mozart.[2] Původní varhany byly po roce 1900 vyměněny.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Interiér

Základ kostela tvoří románský stavební sloh, trojlodní architektura s příčnou gotickou lodí a dvěma průčelními věžemi se zbytky gotických kleneb.

Kostel je dlouhý 63 metrů a široký 10 metrů.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Na západním průčelí jsou sochy - zleva:

  • sv. Augustin, jehož řeholí se premonstráti řídí
  • sv. Adrián
  • sv. Jakub
    • gorkumští mučedníci - dva řádoví svatí, kteří byli ve skupině 19 kněží a řeholníků z nizozemského města Gorkum (dnešní Gorinchem), které 9. července 1572 kalvinisté oběsili pro jejich věrnost katolické víře v Brielle.
  • sv. Norbert - zakladatel řádu

Nahoře na štítě je socha beránka, kolem něhož je latinský nápis: Vidi supra montem Sion agnum (česky: Viděl jsem beránka nad horou Sion - tím míněn Strahov).

Interiér[editovat | editovat zdroj]

V závěru chóru se nachází mramorový hlavní oltář s reliefem Nanebevzetí Panny Marie (nejde o klasický obraz) a sochami sv. Augustina, Norberta a Heřmana Josefa. Na jižní straně chóru (u opatského sedes) je symbolický náhrobek krále Vladislava II. (který byl v kostele pohřben, ale přesné místo jeho hrobu není známo). Na protější, severní straně je náhrobek strahovského opata a pražského arcibiskupa Jana Lohelia. Chórové lavice jsou barokní, z doby opata Questenberka. Pod chórem je hrobka opatů a hrobka řeholníků. Chór je od lodi oddělen mramorovou "mřížkou" s kovaným barokním nástavcem (lektorium).

V lodi při pilířích mezilodních arkád stojí 10 bočních barokních oltářů:

  • Narození Páně
  • Božského Srdce Páně
  • sv. Jana Nepomuckého
  • sv. Máří Magdaleny
  • Obrácení sv. Pavla
  • sv. Martina
  • sv. Anny
  • sv. Augustina
  • Českých patronů
  • Navštívení Panny Marie

Nad oltáři na stěnách hlavní lodi bylo do vpadlých polí vsazeno 10 obrazů cyklu Život sv. Norberta, namalovaného pro tento kostel v letech 1626-1630 v dílně malíře Jana Jiřího Heringa k přenesení světcova těla z Magdeburku, které zorganizoval opat Questenberg roku 1627. Proto na obrazech vystupují jak historické postavy z Norbertova života, tak soudobé osobnosti. Obrazy byl poničeny při obléhání Prahy v roce 1743, a po té část sňata a odvezena do premonstrátského kláštera v Milevsku. Zpět byly vráceny teprve roku 2010. Každá olejomalba na plátně má rozměry 5 x 2,4 metru a v letech 2016 - 2018 byla sňata, restaurována a dočasně vystavena v ambitech strahovského kláštera.

Pod jižní lodí u sakristie je prázdná hrobka. Z této lodě je přístupná boční kaple Panny Marie Pasovské. V této kapli je barokní oltář. Pod kaplí je hrobka polního maršála Pappenheima a vedle ní prázdná hrobka, v níž si přál být pohřben Albrecht z Valdštejna.

Ze severní boční lodě je přístupná kaple sv. Norberta. Tuto boční loď uzavírá malá, zhruba čtvercová kaple, zasvěcená Utrpení Páně. Nachází se v ní oltář se sochou bičovaného Krista.

V boční kapli sv. Norberta je oltář sv. Norberta se sarkofágem obsahujícím ostatky tohoto světce a oltář sv. Voršily a jejích družek, mučednic, obsahující některé jejich ostatky (které věnoval klášteru kolínský arcibiskup Konrád v r. 1256). Pod kaplí je hrobka měšťanů z Pohořelce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Západní průčelí

Kostel byl vybudován jako součást kláštera premonstrátů, založeného z iniciativy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka ve 12. století. Z románské éry kostela a kláštera se dochoval půdorys kostela a některé architektonické prvky v kvadratuře.

Kostel byl následně několikrát přestavován. Na přelomu 16. a 17. století však byl již v poměrně žalostném stavu. V pořádku byla pouze kaple sv. Voršily, kde konala bohoslužby malá premonstrátská komunita. Současná barokní podoba je výsledkem barokní přestavby z doby opata Kašpara Questenberka. Opat Questenberk v roce 1627 přenesl do Prahy z Magdeburgu ostatky zakladatele řádu - sv. Norberta, a v souvislosti s tím bylo zasvěcení kaple změněno na sv. Norberta.

V roce 1742 byl kostel poničen bombardováním, následně byl rekonstruován podle plánů Anselma Luraga. V této architektonické podobě se zachoval v podstatě dodnes. Kostel byl vymalován J. W. Neunhertzem a strahovským premonstrátem Siardem Noseckým. V roce 1774 postavil v kostele varhany další strahovský premonstrát, Lohel Oehlschlägel.

V 90. letech 20. století byl v kostele instalován nový oltář čelem k lidu, ulitý z bronzu dle návrhu Egina Weinerta z Kolína nad Rýnem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražské kostely - popis objektů [online]. [cit. 2008-08-29]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově [online]. turistik.cz [cit. 2008-08-29]. Dostupné online. (česky) 
  3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově [online]. Magistrát hl. m. Prahy [cit. 2008-08-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]